Směrnice děkana 2018 -- FSv ČVUT
Intranet   Helpdesk   KOS   WebMail
ZÁJEMCE O STUDIUM STUDENT ZAMĚSTNANEC VEŘEJNOST A MÉDIA ABSOLVENT
ČVUT O fakultě Kontakt Úřední deska Lidé Pracoviště Věda a výzkum Zahraniční styky Vnější vztahy Kalendář událostí Archiv zpráv
ČVUT
České vysoké učení technické v Praze
FAKULTA STAVEBNÍ
 
ČVUT FSv Legislativa Směrnice děkana 2018 Přihlásit Vyhledávání English

Tisk stránky

SMĚRNICE DĚKANA PRO REALIZACI
BAKALÁŘSKÝCH A MAGISTERSKÝCH STUDIJNÍCH PROGRAMŮ
NA FAKULTĚ STAVEBNÍ ČVUT V PRAZE

 

Preambule

 

Pravidla pro studium v bakalářských, magisterských a doktorských studijních programech uskutečňovaných na fakultách ČVUT obsahuje Studijní a zkušební řád pro studenty Českého vysokého učení technického v Praze (dále jen "SZŘ"). Tato směrnice děkana upravuje podrobnosti podmínek studia na Fakultě stavební ČVUT v Praze (dále jen "fakulta") ve všech akreditovaných bakalářských a magisterských studijních programech. V souladu s čl. 4 odst. 2 SZŘ je tato směrnice děkana součástí dokumentace studijních programů.

 

Článek 1
Studium v bakalářských a magisterských studijních programech

 

  1. Studijní plán je součástí studijního programu a je sestavován pro jednotlivé studijní obory. Obsahuje seznam předmětů, jejichž absolvování a řádné ukončení je nutnou podmínkou pro řádné ukončení studijního programu. Studijní plán je strukturován takto:
    1. Vymezuje skupiny jednotlivých předmětů podle volitelnosti na povinné, povinně volitelné a volitelné. Povinné předměty jsou základem studia pro studijní program a obor, volbou povinně volitelných předmětů v rámci studijního oboru si student určuje profesní zaměření svého odborného profilu, volitelnými předměty si rozšiřuje odborný profil podle svého zájmu.
    2. Vymezuje návaznosti předmětů, pokud je to třeba. Návazností se rozumí splnění všech předepsaných povinností (zápočet, klasifikovaný zápočet, zkouška) určeného předmětu před konáním zkoušky z daného předmětu, nestanoví-li studijní plán jinak.
    3. Stanovuje kontrolované úseky studia, tzv. bloky studia, včetně podmínek pro jejich úspěšné splnění a způsobů jejich kontroly. Při kontrolách plnění studijních povinností během studia se kontroluje, zda student splnil ve stanoveném termínu všechny studijní povinnosti příslušného bloku studia, tj. složil všechny zápočty, klasifikované zápočty a zkoušky z předmětů předepsaných studijním plánem.
    4. Formou doporučeného časového plánu studia stanoví časový postup zápisu předmětů studia a vykonání zápočtů, klasifikovaných zápočtů a zkoušek. Jeho dodržení umožňuje úspěšně dokončit studium ve standardní době studia.

  2. Stanovuje-li studijní plán v jednotlivých semestrech studia počet kreditů povinně volitelných předmětů, student si musí celkový počet kreditů těchto předmětů během studia zapsat a splnit, a to bez ohledu na to, kolik těchto předmětů zapsal a splnil v jednotlivých semestrech. Povinně volitelné předměty se zapisují z nabídky vypsané pro daný studijní obor.

  3. Student si může zapsat i další předměty z nabídky jiných programů a oborů uskutečňovaných na ČVUT, které nejsou součástí studijního plánu oboru, v němž je student zapsán. Kredity získané z těchto předmětů se však v souladu s čl. 14 odst. 4 SZŘ nezahrnují do počtu získaných kreditů nutných pro pokračování ve studiu.

  4. Termíny a organizace zápisu do semestrů jsou stanoveny vyhláškou děkana a zveřejněny na úřední desce a webu fakulty.

  5. Vedoucí katedry zajistí před zahájením semestru pro každý předmět katedry vypracování a zveřejnění:
    1. časového programu přednášek a cvičení s vyznačením povinné účasti na jednotlivých formách výuky,
    2. způsobu a harmonogramu průběžné kontroly studia během semestru,
    3. požadavků ke zkoušce, podmínek pro udělení zápočtu nebo klasifikovaného zápočtu,
    4. podílu zkoušky na celkovém hodnocení předmětu,
    5. seznamu požadovaných návazností,
    6. seznamu doporučené studijní literatury.

  6. Student může do dvou týdnů po zahájení výuky v semestru požádat na studijním oddělení o změnu zapsaných předmětů (zrušit zápis nebo zapsat nový předmět). Po dvou týdnech se všechny zapsané předměty stávají závaznými pro daný semestr bez ohledu na to, zda student má či nemá k těmto předmětům přiřazený rozvrh. Žádný další předmět již nelze po této lhůtě zapsat nebo zrušit.

  7. Termíny a místo konání zkoušek zveřejní katedry nejpozději 10 pracovních dnů před prvním dnem zkouškového období příslušného semestru v elektronickém informačním systému ČVUT (dále jen "systém KOS"). Termíny zkoušek musí být vypsány rovnoměrně v průběhu zkouškového období a počet vypsaných míst musí být nejméně 1,5 násobkem počtu zapsaných studentů na daný předmět. Pověření jednotlivých akademických pracovníků ke zkoušení stanovuje garant příslušného předmětu.

  8. V souladu s čl. 8 odst. 2 SZŘ lze zápočet nebo klasifikovaný zápočet získat nejpozději do konce zkouškového období semestru, ve kterém byl předmět zapsán, zkoušku lze konat nejpozději do konce zkouškového období semestru, ve kterém byl předmět zapsán.

  9. Klasifikaci zkoušky nebo klasifikovaného zápočtu a udělení nebo neudělení zápočtu je nutné zapsat do systému KOS do dvou pracovních dnů po termínu oznámení výsledku zkoušky, klasifikovaného zápočtu nebo zápočtu.

  10. Dle čl. 9 odst. 5 a čl. 10 odst. 10 SZŘ je katedra povinna vést o výsledcích zápočtů, klasifikovaných zápočtů a zkoušek vlastní písemné záznamy nezávislé na systému KOS a archivovat je po dobu deseti let. O způsobu archivace rozhoduje vedoucí katedry.

  11. Uznání úseku studia (semestru, akademického roku nebo bloku studia) a jednotlivých předmětů definují čl. 13 odst. 10 a čl. 15 odst. 2 SZŘ. Žádost o uznání úseků studia nebo předmětů podává student na studijní oddělení při prvním zápisu po přijetí ke studiu.

  12. V závislosti na celkovém počtu uznaných kreditů z předchozího studia se krátí termíny stanovené pro kontroly plnění studijních povinností během studia podle odst. 1c). Za každých 30 uznaných kreditů se krátí termín kontroly o 1 semestr.

  13. Žádosti studentů týkající se studijních záležitostí (např. přerušení studia dle čl. 13 odst. 7 SZŘ), ve kterých se studenti odvolávají na zdravotní důvody, je nutné dokládat lékařskou zprávou od praktického nebo odborného lékaře, případně z nemocničního zařízení, v níž musí být uvedeny následující údaje: den vzniku a předpokládaný den ukončení neschopnosti ke studiu, důvod neschopnosti ke studiu, datum, razítko zdravotnického zařízení, jmenovka a podpis lékaře.

 

Článek 2
Zařazování do studijních oborů

 

  1. V bakalářském studijním programu "Stavební inženýrství" jsou studenti od pátého semestru (druhého bloku studia) zařazováni na základě výběrového řízení do studijních oborů. Přihlíží se k zájmu studentů o studijní obor, jejich studijním výsledkům v 1. až 3. semestru a ke kapacitním možnostem jednotlivých studijních oborů. O zařazení studenta do studijního oboru rozhoduje s konečnou platností děkan.

  2. Výběrové řízení je organizováno v průběhu čtvrtého semestru. Studenti jsou o vyhlášení výběrového řízení informováni vyhláškou děkana zveřejněnou na úřední desce a webu fakulty. Výběrového řízení se účastní všichni studenti bakalářského studijního programu "Stavební inženýrství", kteří se v následujícím roce budou zapisovat do druhého bloku studia.

  3. Pro účely zařazování do studijních oborů se studijní výsledky hodnotí poměrem: počet splněných kreditů / vážený studijní průměr (stanovený podle čl. 12 SZŘ).

  4. Při vyhodnocení výběrového řízení bude u studentů, kterým byly uznány některé předměty z předcházejícího studia, přihlédnuto k této skutečnosti.

  5. Po uzavření výběrového řízení povoluje děkan přestup na jiný studijní obor pouze ze závažných důvodů.

 

Článek 3
Pedagogické rady

 

  1. Pedagogická rada bakalářského nebo magisterského studijního programu (dále jen "PRP") je základním odborným orgánem studia. Za svou činnost odpovídá děkanovi.

  2. Je-li studium v bakalářském nebo magisterském programu členěno na studijní obory, může být PRP členěna na pedagogické rady oborů (dále jen "PRO"), které zabezpečují odbornou činnost v rámci těchto studijních oborů. PRO jsou povinny respektovat usnesení PRP.

  3. PRP nebo PRO má minimálně pět členů z řad akademických pracovníků fakulty. Předsedové PRO jsou ze své funkce členy PRP. Předsedu a členy PRP nebo PRO jmenuje a odvolává děkan po projednání v kolegiu děkana.

  4. Předseda PRP je současně garantem příslušného studijního programu, koordinuje obsahovou přípravu studijního programu, dohlíží na kvalitu uskutečňování studijního programu, vyhodnocuje studijní program a rozvíjí jej.

  5. PRP zejména:
    1. předkládá děkanovi návrhy na úpravy nebo vytvoření nových oborů,
    2. sestavuje studijní plán pro blok studia společný pro všechny obory a provádí jeho aktualizaci,
    3. koordinuje nabídku volitelných předmětů předkládanou katedrami pro studijní program,
    4. na základě výsledků výběrového řízení předkládá děkanovi návrh na zařazení studentů do studijních oborů,
    5. dohlíží na kvalitu realizace hodnocení studijního programu, vyhodnocuje studijní program,
    6. není-li ustavena PRO, plní PRP funkci PRO podle odst. 6.

  6. PRO zejména:
    1. sestavuje studijní plán pro oborový blok studia a provádí jeho aktualizaci,
    2. sestavuje nabídku volitelných skupin předmětů (profesních modulů nebo zaměření) v rámci studijního oboru,
    3. koordinuje nabídku povinně volitelných předmětů předkládanou katedrami pro studijní obor.
    4. dohlíží na kvalitu realizace studijního oboru, vyhodnocuje studijní obor.

  7. PRP a PRO se schází minimálně jednou ročně. Ze schůze je pořízen zápis. Předseda PRO předává zápis předsedovi PRP. Zápis ze schůze PRP, jehož přílohou jsou zápisy ze schůzí jednotlivých PRO, pokud pro daný studijní program nejsou totožné s PRP, je předán proděkanovi pro pedagogickou činnost.

 

Článek 4
Státní závěrečná zkouška

 

  1. Státní závěrečná zkouška (dále jen "SZZ") se řídí čl. 16 až 17 SZŘ.

  2. SZZ v bakalářských studijních programech se skládá ze tří částí, z nichž každá se klasifikuje zvlášť:
    • obhajoba bakalářské práce,
    • ústní zkouška z prvního tematického okruhu,
    • ústní zkouška z druhého tematického okruhu.
    Tematické okruhy SZZ jsou uvedeny ve studijních plánech jednotlivých studijních oborů. V průběhu SZZ též student podá krátkou informaci o odborné praxi, je-li její absolvování součástí studijního plánu.

  3. Podmínkou pro zápis bakalářské práce je získání stanoveného počtu kreditů z předmětů studijního plánu a řádné ukončení předmětů určených studijním plánem.

  4. Podmínky pro připuštění k SZZ na všech bakalářských studijních programech kromě programu Architektura a stavitelství.
    SZZ může skládat student, který splnil následující podmínky:
    1. podal přihlášku k SZZ v IS KOS v termínu stanoveném časovým plánem akademického roku,
    2. splnil studijní plán, tj. složil všechny předepsané zápočty, klasifikované zápočty a zkoušky v termínu stanoveném pro příslušný semestr,
    3. získal zápočet za bakalářskou práci,

  5. Podmínky pro připuštění k SZZ na bakalářském studijním programu Architektura a stavitelství.
    5.1 Zkoušky z jednotlivých tematických okruhů SZZ může skládat student, který splnil následující podmínky:
    1. podal přihlášku k SZZ na studijním oddělení fakulty v termínu stanoveném časovým plánem akademického roku,
    2. ke dni podání přihlášky splnil všechny studijní povinnosti prvního bloku studia,
    3. ke dni podání přihlášky získal minimálně 160 kreditů z předmětů studijního plánu,
    4. ke dni podání přihlášky řádně ukončil vybrané předměty druhého bloku studia určené ve studijním plánu.

    5.2 Obhajobu bakalářské práce může konat student, který splnil následující podmínky:

    1. podal přihlášku k SZZ na studijním oddělení v termínu stanoveném časovým plánem akademického roku,
    2. splnil celý studijní plán, tj. složil všechny předepsané zápočty, klasifikované zápočty a zkoušky,
    3. získal zápočet za bakalářskou práci.

  6. SZZ v magisterských studijních programech se skládá ze dvou částí, z nichž každá se klasifikuje zvlášť:
    • obhajoby diplomové práce,
    • ústní zkouška z jednoho tematického okruhu.
    Tematické okruhy SZZ jsou uvedeny ve studijních plánech jednotlivých studijních oborů.

  7. Podmínkou pro zápis diplomové práce je splnění všech studijních povinnosti za celé magisterské studium, tj. složení všech zápočtů, klasifikovaných zápočtů a zkoušek z předmětů předepsaných studijním plánem.

  8. Podmínky pro připuštění k SZZ na všech magisterských studijních programech

    SZZ může skládat student, který splnil následující podmínky:

    1. podal přihlášku k SZZ v IS KOS v termínu stanoveném časovým plánem akademického roku,
    2. splnil celý studijní plán, tj. složil všechny předepsané zápočty, klasifikované zápočty a zkoušky do termínu přihlášení k SZZ,
    3. získal zápočet za diplomovou práci.

  9. Témata bakalářských nebo diplomových prací (dále jen "závěrečná práce") vycházejí z potřeb praxe nebo z vědeckovýzkumné činnosti kateder. Jejich zaměření, rozsah a náročnost jsou diferencovány u bakalářského a magisterského studia. Témata vypisují jednotlivé katedry, za organizaci přihlášek studentů na témata závěrečných prací (včetně zajištění konzultantů podle požadavků kateder) odpovídá příslušný zástupce proděkana pro pedagogickou činnost.

  10. Vedoucí závěrečných prací, konzultanty, zásady vypracování těchto prací, kritéria jejich hodnocení, termíny odevzdání a další náležitosti určuje vedoucí katedry podle pokynů děkana. Vedoucím závěrečné práce může být jmenován pouze akademický pracovník ČVUT, případně jiný zaměstnanec ČVUT s titulem Ph.D. (nebo s ekvivalentním titulem).

  11. Vedoucí závěrečných prací může vést současně maximálně 8 bakalářských a 8 diplomových prací.

  12. Závěrečné práce zadává katedra nejpozději první týden semestru, v němž má student závěrečnou práci zapsanou. Zadání závěrečné práce je na předepsaném formuláři, kde je uveden název práce, název práce v anglickém jazyce, jméno studenta, termín zadání a odevzdání práce, vedoucí práce a zásady zpracování. Zadání podepisuje vedoucí katedry, vedoucí závěrečné práce a student potvrzuje převzetí zadání. Nejpozději do konce druhého týdne výuky v semestru provede katedra zápis předepsaných údajů o závěrečné práci do systému KOS a odešle kopii zadání závěrečné práce na studijní oddělení.

  13. Při zpracování závěrečné práce je nutné se řídit Metodickým pokynem č.1/2009 "O dodržování etických principů při přípravě vysokoškolských závěrečných prací". Majoritní podíl závěrečných prací představují architektonické či stavební projekty, u nichž nelze použít pro zjištění plagiátorství běžné antiplagiátorské systémy, které ověřují textové řetězce nebo podobnost obrázků. Vedoucí závěrečných prací jsou povinni důsledně průběžně kontrolovat stav rozpracovanosti závěrečné práce a její originalitu.

  14. Závěrečná práce musí obsahovat:
    • obsah včetně seznamu případných příloh,
    • zadávací formulář,
    • abstrakt a klíčová slova v českém nebo slovenském jazyce a v anglickém jazyce,
    • prohlášení o samostatném zpracování práce a úplnosti citací použitých pramenů,
    • úvodní rozbor zadané problematiky,
    • řešení zadaného úkolu,
    • závěrečné zhodnocení výsledků,
    • seznam použité literatury.

    Závěrečná práce se odevzdává v jednom originálním tištěném vyhotovení a v elektronické verzi. Zveřejnění závěrečné práce může být odloženo v souladu s čl. 35 odst. 6 SZŘ, o odložení zveřejnění rozhoduje vedoucí katedry.

    Podmínky udělení zápočtu ze závěrečné práce:

    • splnění zadání závěrečné práce
    • odevzdání závěrečné práce v IS KOS
    • odevzdání výtisku závěrečné práce na katedře

    Při druhém zápisu předmětu musí být téma závěrečné práce nové nebo zásadním způsobem modifikované oproti tématu, které měl student zadáno při prvním zápisu předmětu.
    Nejpozději 3 pracovní dny po termínu odevzdání závěrečné práce určí vedoucí katedry oponenta závěrečné práce. U bakalářských prací jsou oponenti určeni z řad akademických pracovníků nebo odborníků mimo pracoviště, na němž byla závěrečná práce zpracována. U diplomových prací jsou oponenti určeni z řad odborníků mimo pracoviště, na němž byla závěrečná práce zpracována.

    Vedoucí závěrečné práce a oponent hodnotí a klasifikují práci podle čl. 11 odst. 1 SZŘ a své posudky nahrají nejméně pět pracovních dnů před konáním obhajoby do systému KOS, tím umožní studentovi seznámit se s posudky vedoucího a oponenta.

 

Článek 5
Jednací řád zkušebních komisí SSZ

 

  1. Jednací řád zkušebních komisí SSZ se vydává v souladu s čl. 16 odst. 12 SZŘ.

  2. Předsedu, místopředsedu a členy zkušební komise jmenuje děkan podle čl. 16 odst. 2 SZŘ. Mezi členy komise pro obhajobu závěrečných prací musí být nejméně jeden významný odborník, který není zaměstnancem ČVUT.

  3. Jména všech odborníků schválených vědeckou radou fakulty, kteří jsou jmenováni děkanem členy zkušebních komisí pro jednotlivé studijní programy, jsou zveřejněna na webu fakulty. Jmenovací dekrety předsedů, místopředsedů a odborníků schválených vědeckou radou fakulty jsou archivovány na studijním oddělení.

  4. Termíny konání SZZ nebo jejich částí stanoví děkan v časovém plánu akademického roku. Konkrétní jmenný rozpis s uvedením data a hodiny SZZ stanovují příslušné katedry a zveřejňují jej v systému KOS Za organizaci SZZ odpovídá příslušný zástupce proděkana pro pedagogickou činnost, za realizaci SZZ odpovídají příslušné katedry.

  5. Jednání zkušební komise řídí a za činnost komise odpovídá předseda zkušební komise. V případě nepřítomnosti předsedy zkušební komise řídí jednání zkušební komise místopředseda.

  6. Zkoušku studenta z tematického okruhu vede člen komise určený předsedou, doplňující otázky mohou klást i ostatní členové komise. O klasifikaci zkoušky z tematického okruhu rozhoduje zkušební komise s přihlédnutím k návrhu zkoušejícího.

  7. Při obhajobě závěrečné práce se student vyjádří k připomínkám uvedeným v posudcích vedoucího a oponenta a odpovídá na otázky ve všeobecné rozpravě. O klasifikaci obhajoby závěrečné práce rozhoduje zkušební komise s přihlédnutím k posudkům vedoucího a oponenta.

  8. Zkušební komise hodnotí výsledky obhajoby závěrečné práce a zkoušek z tematických okruhů na neveřejné části zasedání, kterého se zúčastní i vedoucí a oponent příslušné závěrečné práce, jsou-li přítomni na jednání zkušební komise, a tajemník zkušební komise.

  9. Zkušební komise je schopná se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina jejích členů, přičemž mezi přítomnými musí být předseda nebo místopředseda. Komise zpravidla rozhoduje na základě konsensu. Nedojde-li k dosažení konsensu, předsedající vyhlásí hlasování, v případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedajícího.

  10. Jednotlivé části i SZZ jako celek se klasifikují stupnicí podle čl. 11 odst. 1 SZŘ. Číselná hodnota výsledného hodnocení SZZ se stanoví:
    1. v bakalářských studijních programech na základě váženého průměru získaného z číselné hodnoty odpovídající hodnocení obhajoby bakalářské práce započítané váhou 40% a číselných hodnot odpovídajícím hodnocení obou zkoušek z tematických okruhů, a to každé započítané váhou 30%.
    2. v magisterských studijních programech na základě váženého průměru získaného z číselné hodnoty odpovídající hodnocení obhajoby diplomové práce započítané váhou 70% a číselné hodnoty odpovídající hodnocení zkoušky z tematického okruhu započítané váhou 30%.

  11. Celkový výsledek SZZ se stanoví na základě číselné hodnoty výsledného hodnocení SZZ takto:

    Celkový výsledek SZZČíselná hodnota
    výsledného hodnocení SZZ
    A1,00 - 1,24
    B1,25 - 1,74
    C1,75 - 2,24
    D2,25 - 2,74
    E2,75 - 3,00

  12. Pokud byla kterákoli dílčí část SZZ hodnocena klasifikačním stupněm F, je i celkový výsledek SZZ hodnocen klasifikačním stupněm F.

  13. Komise může podat děkanovi návrhy na udělení pochvaly za vynikající zpracování a obhajobu závěrečné práce. Takto oceněné diplomové práce může komise nominovat na cenu fakulty o nejlepší diplomovou práci v dané kategorii.

  14. O SZZ vyhotoví tajemník zkušební komise protokol o SZZ, který podepíše předseda a další přítomní členové zkušební komise. Protokol podepisuje též student, který takto stvrzuje skutečnost, že byl seznámen s výsledkem SZZ.

 

Článek 6
Závěrečná ustanovení

 

  1. V případech, v nichž o studijních záležitostech rozhoduje děkan, obracejí se na něj studenti se žádostmi zpravidla prostřednictvím příslušného zástupce proděkana pro pedagogickou činnost podle svého studijního programu nebo oboru. Svou písemnou žádost podávají u referentky studijního oddělení.

  2. V případech, které nejsou řešeny SZŘ ani touto směrnicí, jakož i v případech sporných, rozhoduje děkan.

  3. Zrušuje se Směrnice děkana pro realizaci studijních programů a státní závěrečné zkoušky na Fakultě stavební ČVUT v Praze ze dne 10. 11. 2015.

  4. Tato směrnice byla projednána Akademickým senátem fakulty dne 28. 3. 2018.

  5. Tato směrnice nabývá účinnosti od akademického roku 2018/2019.

 

Praha 4. 4. 2018

prof. Ing. Jiří Máca, CSc., v. r.
děkan

  Tisk stránky
ČVUT FSv Legislativa Směrnice děkana 2018 Přihlásit Vyhledávání English
  Za obsah odpovídá: doc. Ing. Jiří Pazderka, Ph.D. Webmaster: Ing. Zora Záleská Aktualizováno: středa, 4. dubna 2018, 10:05  
©2016 ČVUT v Praze, Fakulta stavební, Thákurova 7, 166 29 Praha 6 - Dejvice; Tel: (+420) 224 351 111; Email: mail@fsv.cvut.cz