České vysoké učení technické v Praze

FAKULTA STAVEBNÍ

Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké a další tvůrčí činnosti na období 2006 - 2010

 

1. Úvod
1.1 Východiska dlouhodobého záměru

Dlouhodobý záměr Fakulty stavební Českého vysokého učení technického v Praze (FSv ČVUT) je tvořen v souladu s Dlouhodobým záměrem vzdělávací, výzkumné, vývojové, umělecké a další tvůrčí činnosti ČVUT v Praze (DZ ČVUT), s analogickým dokumentem MŠMT ČR (DZ MŠMT), vnitřními předpisy fakulty a ČVUT a dalšími dokumenty, např. výročními zprávami o činnosti fakulty za období 2002-2005.

Rozvoj fakulty je stejně jako rozvoj celého ČVUT podmíněn současným vývojem společnosti a též vývojem jejího zájmu o technické disciplíny a potřeby nových technologií. V obecném kontextu rozvoj fakulty vychází z její historie a tradice a reaguje jak na situaci v naší republice, tak na trendy ve vysokoškolském vzdělávání v Evropě a ve světě.

Fakulta stavební je jednou ze současných sedmi fakult nejstarší a největší technické univerzity v ČR. Z historického pohledu je fakulta přímým pokračovatelem první veřejné inženýrské školy střední Evropy známé pod názvem Stavovská ingenieurská škola v Praze, založené z iniciativy J.Ch.Willenberga na základě reskriptu císaře Josefa I. z 18.ledna 1707. Dnešní podoba fakulty vznikla v roce 1960 sloučením tehdejších samostatných fakult architektury a pozemního stavitelství, inženýrského stavitelství, fakulty zeměměřické a ze stavebního směru zrušené fakulty ekonomického inženýrství. V roce 1976 se z ní vyčlenila fakulta architektury.

ČVUT je technickou univerzitou, která se jak pedagogickou i výzkumnou úrovní, tak i tradicí a velikostí může srovnávat s předními technickými univerzitami v Evropě. Tomuto postavení odpovídají i role jednotlivých fakult. Předměty přednášené na FSv ČVUT pokrývají prakticky celé spektrum stavebnictví, geodézie a kartografie a v řadě případů mají interdisciplinární charakter.

Fakulta je plnohodnotnou součástí univerzity a chce i nadále své prestižní postavení zachovat. To lze dokumentovat kvalifikačním složením akademických pracovníků, úspěšností při získávání grantů na podporu výzkumných projektů, počtem publikací pracovníků fakulty i trvale narůstajícím počtem studentů doktorských studijních programů a zvyšující se úspěšností v tomto studiu.

Počtem studentů i učitelů a svými výkony FSv ČVUT patří k největším fakultám v České republice. Z této skutečnosti vyplývá, že kromě nezastupitelného postavení v hlavním městě i ve středočeském regionu se musí trvale snažit o významnou celostátní pozici v oblasti vzdělávání ve stavebních oborech i o udržení, popř. nárůst zájmu studentů i ze vzdálenějších regionů. Významným bodem byla a je samozřejmě i snaha o získávání kvalitních studentů ze zahraničí.

 

Hlavní priority pro období 2006-2010 jsou dány posláním univerzity jako celku a zahrnují oblasti:

internacionalizace

• zapojení do mezinárodních programů TEMPUS, Erasmus Mundus, ALFA, CEEPUS apod.
• mobilita studentů a učitelů v programech ERASMUS, Leonardo apod.
• společné studijní programy (joint degree a double degree)
• otevřený přístup na školu pro zahraniční studenty včetně nabídky programů akreditovaných v cizích jazycích
• získání mezinárodního osvědčení kreditního systému ECTS label a Diploma suplement label
• mezinárodní spolupráce v oblasti výzkumu a vývoje
• využívání zdrojů Evropských strukturálních fondů
• rozvoj lidských zdrojů - jazykové kompetence, působení zahraničních pracovníků

kvality a úrovně akademických činností

• oblast vzdělávací činnosti
• oblast výzkumu a vývoje včetně mobility
• oblast rozvoje lidských zdrojů
• oblast celoživotního vzdělávání
• oblast řízení
• oblast zapojení do celoškolských integrit
• oblast infrastruktury a informačních zdrojů
• kvalita činností
• oblast financování

kvality a kultury akademického života

 

1.2 Postavení a poslání fakulty v terciární sféře vzdělávání

FSv ČVUT je součástí veřejné vysoké školy, zabezpečující výuku bakalářských, magisterských i doktorských studijních programů, konkrétně podle klasifikace kmenových oborů vzdělávání: stavební inženýrství, architektura a stavitelství, geodézie a kartografie.

Poslání FSv ČVUT jakožto součásti technické univerzity lze charakterizovat následujícím způsobem:

• pěstovat a rozvíjet vědy, vzdělanost a umění, a to především v technických a souvisejících předmětech
• vychovávat vysokoškolsky vzdělané odborníky pro výstavbu ve všech formách studia tak, aby si osvojili znalosti potřebné k řešení technického a technickoekonomického rozvoje ve stavebnictví a odvětvích souvisejících
• zajišťovat úroveň vědecké práce, její komplexnost a orientaci při řešení úkolů rozvoje vědy a oblasti stavebnictví
• být centrem pro odbornou i kulturní činnost v oblasti stavebních oborů

V oblasti pedagogického působení pomocí rozvojových projektů zajistit, aby současný studijní proces vedl k výchově univerzálního, vysoce kvalifikovaného odborníka schopného hodnotit důsledky své činnosti i z hlediska jejích společenských dopadů včetně zajištění trvale udržitelného rozvoje. Kromě toho je nutno v souladu s potřebami společnosti připravovat atraktivní studijní programy bakalářského, magisterského i doktorského studia s cílem aktualizovat a zlepšovat znalosti studentů i absolventů (rozvíjet zejména samostatnou práci studentů, podporovat schopnosti týmové práce včetně vedení týmu, zapojovat nejlepší studenty do řešení výzkumných úkolů, grantů i doplňkové činnosti, včetně publikování studentských prací na interních i externích vědeckých konferencích apod.). Rozšiřováním projektově orientované výuky, rozvojem spolupráce s českými i zahraničními univerzitami, soustavnou evaluací pedagogického procesu, zvyšováním počtu doktorandů i jejich podílu na výuce a výzkumu a dalšími prostředky modernizace výuky je nutno trvale udržovat postavení inženýrské školy s vysokou úrovní.

V oblasti výzkumné, vývojové, umělecké a další tvůrčí činnosti bude FSv ČVUT podporovat zejména oblasti, kde již bylo dosaženo špičkových výsledků a vytvářet výzkumné kolektivy i v dalších perspektivních oblastech s cílem pokrytí širšího spektra vědních problémů zejména interdisciplinárních. Dále bude podporovat transfer technologií, budovat laboratoře akreditované dle norem EU, rozvíjet spolupráci s průmyslem, jinými univerzitami i s ústavy AV ČR. Zvláštní pozornost bude věnována oblasti vědeckotechnických informací, zejména s ohledem na plné propojení se světovým informačním systémem.

Mimořádný význam má internacionalizace výuky, výzkumu i další tvůrčí činnosti. V rámci ČVUT i FSv ČVUT musí reagovat na dotýkající se ustanovení Lisabonské, Sorbonnské, Bolognské, Pražské, Berlínské a Bergenské deklarace. FSv ČVUT se bude ve významné míře začleňovat do společných evropských a dalších mezinárodních projektů, bude zabezpečovat (s přihlédnutím k národním tradicím) harmonizaci a kompatibilitu studijních programů a organizování studia na FSv ČVUT se zeměmi EU, rozvíjet výuku v angličtině (eventuálně i v dalších jazycích), podporovat mobilitu studentů i učitelů, a postupně internacionalizovat tým učitelů i studentů.

 

1.3 Spolupráce s ostatními subjekty terciární sféry

Základní úkoly vyplývající z postavení a poslání fakulty, uvedených v předchozí kapitole, nelze splnit bez soustavné spolupráce s řadou dalších organizací a institucí. Prioritou v této oblasti bude spolupráce s partnerskými univerzitami a fakultami v ČR i zahraničí, součinnost s AV ČR zejména v oblasti doktorských studijních programů a vědecké, výzkumné i další tvůrčí činnosti a kooperace s profesními národními i mezinárodními organizacemi typu Českého svazu stavebních inženýrů (ČSSI), České komory autorizovaných inženýrů a techniků (ČKAIT), Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (ČUZK) apod. Ve specifických oblastech vědy, techniky i vzdělávání bude fakulta spolupracovat rovněž s dalšími subjekty terciární sféry, zejména s významnými stavebními podniky a s hlavním městem Prahou.

Velmi důležité je rozvíjení programů v oblasti celoživotního vzdělávání. V souladu s DZ MŠMT se bude postupně zvyšovat a systematicky podporovat aktivita v oblasti rekvalifikačních kurzů, univerzity třetího věku a postgraduálních kurzů na základě objednávky průmyslových podniků, státní správy, programů Evropské unie i dalších institucí.

 

1.4 Zapojení do celostátních a regionálních aktivit

FSv ČVUT v rámci vysoké školy musí zejména posilovat svůj význam mezi evropskými technickými univerzitami a odpovídajícími fakultami, udržovat svoji významnou celostátní pozici v oblasti vzdělávání ve stavebnictví, geodézii a kartografii a vycházet ze svého nezastupitelného postavení v Praze a ve středočeském regionu. FSv ČVUT bude rozvíjet především magisterské studijní programy navazující na absolvování bakalářských programů i jiných univerzit a doktorské programy navazující na absolvování magisterského studia na jiné vysoké škole. Stejně jako u mezinárodní mobility studentů, kterou je třeba pro další období považovat za prioritní, bude podpora směřovat i na tuzemskou mobilitu studentů spočívající ve studiu jednoho či více semestrů na jiné vysoké škole.

 

1.5 Naplňování cílů z hlediska poslání fakulty a vysoké školy

Z poslání fakulty a celé vysoké školy vyplývá povinnost zabezpečení výuky, výzkumu a další tvůrčí činnosti v oblasti stavebnictví, geodézie a kartografie a souvisejících oborů. Stávající struktura fakulty a ČVUT jako celku, personální a prostorové vybavení dává základ k naplnění poslání FSv ČVUT jako rozhodující stavební fakulty v Praze a středočeském regionu. Technické a materiální vybavení fakulty se musí postupně inovovat a doplňovat o špičková zařízení umožňující rozvoj nových technologií a materiálů.

FSv ČVUT se trvale snaží o vysokou kvalitu absolventů, což dokazuje velký zájem podniků o tyto absolventy i jejich v řadě případů úspěšné působení v zahraničí. Pro trvalé udržení případně zvýšení této kvality je nutno podporovat obecnější (univerzálnější) základ studia s vysokou variabilitou a flexibilitou specializovaných studijních programů a inovativního způsobu výuky nejlépe s důrazem na samostatnou tvůrčí činnost studentů.

Pro zajišťování uvedených zásad budeme trvale podporovat rozvoj kvalifikační struktury akademických pracovníků, odborný růst zejména mladých špičkových odborníků a v maximální míře využívat možností zahraničních studijních i pracovních pobytů pro co nejširší část akademické obce.

 

2. Využití intelektuálního potenciálu mladé generace

Nárůst počtu studentů v terciární sféře (s ohledem na předpokládaný demografický vývoj) by měl být řešen pomocí diverzifikované nabídky studijních programů, a to nejen na vysokých školách. Terciární sektor by měl uspokojovat potřeby uchazečů o vzdělání, pro které splní vstupní kritéria.

I při mírném zvyšování počtu studentů by měla narůstat úroveň studia ve stávajících, zejména magisterských a doktorských studijních programech. Z toho důvodu počet studentů na FSv ČVUT bude logicky regulován. Je třeba počítat s růstem nabídky krátkých programů orientovaných na průmyslovou praxi tak, aby byly všestranně využity schopnosti uchazečů o vysokoškolská studia.

Mezi bakalářskými studijními programy a magisterskými studijními programy je nutno vytvořit pružné vazby, které by umožňovaly přestupy mezi nimi s cílem umožnit vysokoškolské studium co nejvyššímu počtu zájemců a přitom zachovat vysokou kvalitu absolventů.

 

3. Vysokoškolské vzdělávání a trendy trhu práce

O uplatnění absolventů FSv ČVUT na trhu práce bude rozhodovat především jejich konkurenceschopnost, flexibilita a snaha realizovat jejich vzdělání na vysoké úrovni.

Důležitým úkolem v této oblasti bude rychleji reagovat na rozvoj vědy a potřeby praxe při inovaci studijních programů především rozšiřováním nabídky různých magisterských případně bakalářských oborů či specializací. Je nutné vybavit absolventy dostatečně i v oblastech informačních technologií, komunikačních dovedností a jazykové disponibility, neboť tyto znalosti výrazným způsobem rozšiřují flexibilitu a možnosti uplatnění absolventů na trhu práce.

 

3.1 Monitorování situace na trhu práce

FSv ČVUT je součástí univerzity celostátního významu, a proto musí analogicky sledovat situaci na trhu práce jak v regionálním, tak v celostátním i v mezinárodním měřítku. Pro shromažďování a zpracování uvedených informací bude vhodné přehodnotit vztah k informačním a poradenským centrům. Velmi důležité bude výrazná aktivace marketingu a dalších aktivit v oblasti vnějších vztahů. To se týká i prezentace veškerých činností fakulty a školy na veřejnosti, vytváření sítí s partnerskými středními školami a řízené vyhledávání talentovaných a kvalitních zájemců o studium v oblasti technických oborů a stavebnictví zvláště.

 

4. Studijní programy a vzdělání
4.1 Restrukturalizace a vývoj studijních programů

Fakulta stavební ČVUT uskutečňuje akreditované studijní programy bakalářské, magisterské navazující na bakalářské a doktorské. Jsou uskutečňovány převážně formou studia prezenčního resp. kombinovaného. Předpokládá se v budoucnu i využívání specifické formy studia distančního.

Seznam akreditovaných studijních programů je uveden v Příloze č.2 Statutu FSv ČVUT. Akreditace těchto studijních programů je u většiny z nich platná do roku 2015.

Obsahy studijních programů vycházejí z požadavků na absolventa FSv ČVUT a to ve všech třech realizovaných stupních.

Základem všech typů studijních programů bude nadále kvalitní inženýrský základ, na kterém se rozvíjí a prohlubuje vlastní odborné zaměření studijních oborů, s cílem harmonizovat systém vzdělávání se zeměmi EU při zdůraznění modulárního způsobu výuky a revizi studijních programů z hlediska požadavků na univerzitní charakter vzdělávání na celém ČVUT.

Studijní programy spolu s metodikou výuky si kladou za cíl formovat absolventa s inženýrským myšlením schopným samostatné, týmové i manažerské tvůrčí práce. Významná bude i nadále vazba studijních programů na odborné, výzkumné a vědecké aktivity fakult a vysokoškolských ústavů, kde jsou studenti zapojováni do řešení konkrétních výukových úkolů a projektů, kde se učí aplikovat své teoretické znalosti.

Koncepce studijních programů FSv ČVUT bude respektovat zásady širšího odborného profilu v rámci základní etapy studia a užší specializaci oborovou ve druhé etapě studia i v rámci celoživotního vzdělávání.

Studentům bude umožněno studium (část studia) uskutečnit v programech realizovaných v angličtině nebo jiném světovém jazyku (v závislosti na možnostech fakulty), s možností kombinovat studium u nás a na jiné univerzitě v zahraničí.

Stavba studijních programů musí dále umožňovat rozvoj dalších vlastností absolventa:

• právní, etické, ekologické, ekonomické a manažerské vědomí,
• společenský, filozofický a kulturní rozměr osobnosti,
• schopnost prezentace v mateřském a dalším světovém jazyce,
• informační gramotnost (připravenost na budoucí potřeby informační společnosti) a evropskou dimenzi myšlení,
• všestrannou připravenost na mobilitu jak studentskou, tak i profesní,
• schopnost rekvalifikace.

Při tvorbě nových programů resp. rozvoji nových oborů a předkládání žádostí o jejich akreditaci bude třeba respektovat:

• kreditový systém ECTS s důsledným užitím modulární struktury studijních programů,
• vazby mezi moduly a typy programů vymezující návaznost a prostupnost v rámci fakulty, univerzity i dalších vysokých škol v ČR případně v zahraničí,
• otevřenost studijních programů a pravidel pro vytváření studijních plánů podporující mobilitu studentů,
• optimalizaci poměru počtu hodin rozvrhové výuky a samostatné práce studentů,
• možnost studovat část nebo celý program v cizím jazyce,
• diverzifikaci vzdělání v terciární sféře, reagovat na vznik neuniverzitních vysokých škol,
• návaznost celoživotního vzdělávání na studijní programy,
• požadavky trhu práce v návaznosti na středoškolskou soustavu a specifiku fakult, vysokoškolských ústavu, univerzity i regionu a státu,
• ekonomickou náročnost studijních programů,
• spolupráci fakult a vysokoškolských ústavů na uskutečňování studijních programů (tuto spolupráci iniciovat a všestranně podporovat).

 

4.2 Tvorba a inovace nových studijních programů a oborů

Fakulta průběžně bude připravovat a rozšiřovat nabídku nových bakalářských, magisterských i doktorských programů resp. oborů. V rámci programu Architektura a stavitelství bude připraven doktorský program se dvěma obory. Je připravován nový program, bakalářský a magisterský z oblasti bezpečnostního a rizikového inženýrství.

 

4.3 Podpora studia zdravotně postižených

Na fakultě jsou po technické i personální stránce vytvořeny přijatelné podmínky pro studium tělesně postižených posluchačů. O technické obory však mezi uchazeči o studium není prakticky až na výjimky zájem.

 

4.4 Studijní podmínky

Pro zlepšení studijních podmínek je nutno zejména:

• Zvyšovat počet studijních míst ve studovnách a počítačových učebnách fakulty
• Zlepšovat prostorové podmínky pro zajištění individuální ateliérové, projektové a laboratorní práce
• Studijní pomůcky:
  • pokračovat ve vydávání skript, monografií i audiovizuálních a multimediálních programů,
  • vydávat studijní texty v digitálním tvaru (na síti, CD). V rámci ČVUT spolupracovat na vytváření organizačních, ekonomických a právních podmínek pro tuto činnost.
  • zveřejňovat doktorské disertační práce (Ph.D.) a habilitační práce tiskem.
• Trvale zvyšovat úroveň vybavení laboratoří.
• Zavádět informační a komunikační technologie do pedagogického procesu formou pilotních projektů, zejména pro kombinované studium.

 

5. Celoživotní vzdělávání

Problematika celoživotního vzdělávání na FSv ČVUT dosud nebyla široce rozvíjena, soustřeďovala se zejména na odborné a rekvalifikační kurzy. Celoživotní vzdělávání je nyní zařazeno mezi priority školy a fakulty a odtud plyne i nezbytnost jeho koncepčního dotvoření ve spolupráci s profesními organizacemi.

Celkově bude pozornost zaměřena zejména na:

• nabídku profesně orientovaných doplňkových kurzů - směrovanou na aktuální potřeby vědy, techniky, informačních technologií, řízení jakosti, apod. Zde bude navázáno na dosavadní aktivity, avšak s vyšší integrací celé školy a s využitím celoškolských nabídek, na využití vybraných dosavadních volitelných předmětů vyučovaných intenzivní blokovou formou jako nabídku odborné veřejnosti. Při tvorbě nabídky kursů spolupracovat s ČKAIT, ČSSI, ČUZK, zaměstnavatelskými svazy a ostatními vysokými školami;
• univerzitu třetího věku - doplňkové vzdělání pro seniory, zejména v interdisciplinárních oborech a nabídku studijních programů v inženýrské nadstavbě;
• vyšší využití nových forem vzdělávání (kombinované případně distanční studium, virtuální univerzita).

 

6. Informační technologie
6.1 Dostupnost informačních zdrojů

Hlavními formami informačních zdrojů se stávají elektronické informace uchovávané v centrálních databázích, dostupných s omezeními danými přístupovými právy každému členu akademické obce i široké veřejnosti.

Pro veškerou činnost FSv ČVUT má zásadní význam:

• dostupnost informačních zdrojů z celosvětové informační soustavy každému pracovníkovi i studentovi fakulty,
• prezentace aktivit fakulty ve všech oblastech její činnosti tuzemské i zahraniční veřejnosti,
• poskytování informací pro podporu rozvoje vědecké, výzkumné a další tvůrčí činnosti
• vznik nové Technické knihovny v areálu vysokých škol v Dejvicích

FSv bude nadále rozšiřovat přístup k informačním zdrojům (elektronickým časopisům, databázím, plnotextovým dokumentům apod.) prostřednictvím služeb a nástrojů moderních informačních technologií. Dostupnost těchto zdrojů a jejich efektivní využívání je předpokladem rozvoje školy.

 

6.2 Informační systémy vnitřní a vnější

FSv využívá většinu komponentů jednotného integrovaného vnitřního informačního systému (v rámci ČVUT) a rozvíjí speciální komponenty, např. pro tvorbu rozvrhu, evidenci praxí apod.

Integrální součástí vnitřního informačního systému je i programové vybavení zabezpečující celoškolské knihovnické služby.

 

6.3 Rozvoj informační infrastruktury

Stávající informační infrastruktura FSv ČVUT v zásadě postačuje současným potřebám provozu fakulty, avšak vzhledem k její nehomogenitě a komplikovanosti nepostačuje pro další rozvoj. V rámci školy i fakulty je používán často nekompatibilní hardware, software a zejména nekompatibilní datové struktury a databázové systémy. Bude třeba provést znovu revizi stávajícího stavu, vytvoření koncepce a postupnou realizací dosáhnout špičkové úrovně pro práci akademických pracovníků a studentů.

 

6.4 Integrace informačních technologií do vzdělávání

Program integrace informačních a komunikačních technologií do vzdělávání bude rozvíjen jako nedílná součást pedagogických programů i programů rozvoje vědy, výzkumu a mezinárodní spolupráce na celém ČVUT. Úkoly integrace ICT do vzdělávání budou orientovány zejména tak, aby i absolventi FSv ČVUT byli plně schopni obstát v konkurenčním prostředí společného trhu práce EU.

Aktivita v oblasti ICT bude sledována jako součást personálního rozvoje akademických pracovníků a fakulta bude podporovat růst kvalifikace pracovníků v této oblasti organizací odborných kurzů i zabezpečováním potřebného programového vybavení. Do přípravy výukových materiálů budou zapojováni studenti doktorských i magisterských programů.

 

7. Výzkum a vývoj

FSv ČVUT v souladu s DZ ČVUT míní aktivním způsobem naplňovat smysl výzkumné univerzity a považuje vědu, výzkum, vývoj a další tvůrčí činnost včetně řešení praktických úkolů, vedle činnosti pedagogické, za své další neoddělitelné poslání.

 

7.1 Rozvoj výzkumu na fakultě a nástroje tohoto rozvoje

Hlavní úsilí bude zaměřeno na zvyšování kvality a účinnosti výzkumu a tvůrčí činnosti a zvyšování kvalifikace a motivace tvůrčích vědecko-pedagogických pracovníků. Toto úsilí bude směřovat do několika okruhů:

1. Rozvoj vědeckých osobností - souvisí se zkvalitňováním výchovy studentů a doktorandů, a dále odborným růstem školitelů či celého vědecko-pedagogického sboru. S první částí souvisí vyšší péče o nadané studenty, zejména o ty, kteří aspirují na akademicko-vědeckou činnost; v širší míře bude vytvářena možnost volby individuálních programů zaměřených na výchovu při vědeckých projektech řešených buď v ČR nebo ve spolupráci se zahraničními univerzitami. K motivační podpoře budou využívány mj. některé formy účelového stipendia. Cesty ke zvyšování kvality vědecko-pedagogického sboru jsou v podstatě dvojí: zvyšování kvality nových pracovníků (otázky výběrových řízení, vyšší zapojování externích pracovníků, tj. pracovníků z AV, z praxe, zahraničních odborníků, hostujících profesorů do pedagogicko-výchovného procesu), zvyšování kvality a motivace stávajících pracovníků na vědeckém růstu (habilitační a jmenovacích řízení, mobilita pracovníků). FSv ČVUT bude trvale dbát na vysokou úroveň disertačních a habilitačních prací.
2. Podpora doktorského studia - vyšším zapojováním doktorandů do prestižních a úspěšných týmů a řešených projektů, finanční motivací pro jejich práci (doktorské granty na ČVUT, stipendia především z výzkumných projektů), zvýšením počtu zahraničních pobytů v rámci vědecké spolupráce, apod.
3. Podporovat vytváření nových vědeckých týmů a nových problémově orientovaných výzkumných oblastí na FSv ČVUT a to jak za účasti pracovišť ČVUT, tak i pracovišť mimo školu zaměřených na novou vědní problematiku a perspektivní aplikace
4. Směrování institucionálního výzkumu - zejména prostřednictvím výzkumných záměrů a zapojením do programu výzkumných center, od roku 2007 se předpokládá rozšíření zejména v oblasti geodézie a materiálového inženýrství.
5. Celkové zvyšování účinnosti VaV práce bude zejména zaměřeno na organizační a personální aspekty:
   • vytváření účinnější vědní infrastruktury na FSv ČVUT - aktivity budou zaměřeny na zvyšování dostupnosti informačních zdrojů (vědecké databáze, knihovna), na poradenskou činnost při podávání projektů (zejména zahraničních např. 7.RP)
   • intenzivnější zapojení pracovníků do účelově financovaného výzkumu
   • vyšší kooperaci a integraci pracovišť - celoškolskými výzkumnými záměry byla podpořena integrita školy a částečně potlačena roztříštěnost výzkumu v některých oblastech; bude snahou pokračovat v těchto trendech;

 

7.2 Zapojení do rozvíjející se infrastruktury výzkumu a vývoje

Mezi infrastrukturu VaV je nutno řadit i vytváření informačního přehledu o VaV činnosti na škole a to jak v rámci fakulty a školy, tak navenek - tj. prezentace výsledků VaV činnosti. V dalším období se počítá s tradičním zapojením do celoškolských seminářů Workshop (včetně prezentace výsledků výzkumných záměrů a centra CIDEAS), zvýšením publikační aktivity např. v Acta Polytechnica, v neposlední řadě též přepracováním a zkvalitněním www stránek FSv.

 

8. Akademičtí pracovníci
8.1 Kvalifikační a věková struktura a její vývoj

Mezi nejvýznamnější atributy školy patří personální a kvalifikační složení jejího učitelského sboru.

Z hlediska kvalifikační skladby došlo na FSv ČVUT k mírnému nárůstu počtu profesorů a docentů. Věková struktura na celém ČVUT i na stavební fakultě stále není příznivá, neboť např. převážná většina profesorů je v kategoriích nad 55 let. Vývoj za poslední dva roky nasvědčuje spíše pozitivnímu trendu.

Pro podporu kvalifikačního růstu mladších pracovníků a jejich setrvání na škole byla v rámci celého ČVUT přijata vhodná kritéria pro habilitační a jmenovací. Do budoucna je nutno pokračovat v souladu s DZ MŠMT ve využívání všech možností podpory mladých špičkových pracovníků počínaje postdoktorandskými granty, maximální podporou stáží v zahraničí až po výraznou diferenciaci v odměňování. Přednostně je třeba zlepšovat podmínky pro vědeckou práci mladých pracovníků, jejich kvalifikační růst, mzdové ohodnocení a pomoc při řešení ubytování těchto pracovníků. Významné je i využívání podpory rozvojových programů MŠMT pro dokončení přípravy na habilitace a jmenovací řízení.

V souladu s DZ MŠMT bude zvýšen podíl doktorandů na výuce i výzkumné aktivitě školy a v maximální možné míře budou využíváni pracovníci AV ČR, praxe i hostující profesoři ze zahraničí.

 

8.2 Odborný růst akademických pracovníků

FSv ČVUT bude v maximální možné míře podporovat odborný a kvalifikační růst všech akademických pracovníků i ostatních odborných pracovníků. V případě mladých pracovníků bude podporovat jejich vzdělávání v oblasti jazykových znalostí, pedagogického vzdělání a komunikačních schopností. Odborný růst je a nadále bude zajišťován zejména účastí všech pracovníků na řešení konkrétních vědeckých, výzkumných a dalších tvůrčích úkolů.

Významnou složku pedagogické kvalifikace bude tvořit uplatňování informačních technologií v pedagogickém procesu. FSv ČVUT bude proto podporovat tvorbu moderních učebních pomůcek a využívání informačních technologií ve výuce zejména v kombinovaných formách studia.

Mimořádný důraz bude kladen na mobilitu akademických pracovníků. Ideální by bylo, aby každý akademický pracovník strávil nejméně 1 semestr na jiné vysoké škole nebo výzkumném pracovišti pokud možno v zahraničí.

 

9. Hodnocení kvality vzdělávání

Strategie hodnocení kvality vzdělávání i vědecké, výzkumné, umělecké a další tvůrčí činnosti je uvedena ve Statutu FSv ČVUT v článku 15. Základní hodnocení všech složek činnosti fakulty se provádí každoročně a jeho výsledky se zveřejňují jako součást výroční zprávy.

Cílem v této oblasti záměru je, aby se hodnocení vzdělávací činnosti stalo trvalou součástí řídicího procesu fakulty. Součástí hodnocení vzdělávací činnosti jsou ankety studentů pořádané v každém akademickém roce. Závažné připomínky studentů ke kvalitě vzdělávacího procesu mají prověřovat vedoucí pracovníci všech stupňů osobní kontrolou pedagogického procesu. Od roku 2003 je studentské hodnocení zavedeno v elektronické podobě jako integrální součást informačního systému ČVUT a snahou je, aby bylo využíváno studenty FSv ČVUT. Kvalita doktorských studijních programů bude trvale sledována a řízena oborovými radami těchto programů.

Hodnocení vědecké, výzkumné, umělecké a další tvůrčí činnosti se provádí každoročně na základě kvantifikovaných parametrů používaných v rámci rozpočtových pravidel pro alokaci příspěvku za tuto oblast činnosti.

Vědecká rada FSv bude průběžně hodnotit kvalifikační vývoj akademických pracovníků, a to zejména úroveň habilitačních a profesorských řízení a rozvoj doktorských studijních programů.

Předpokládá se, že na základě pokynu rektora ČVUT bude periodicky prováděno souborné hodnocení kvality řídicího procesu ČVUT, uskutečňovaných studijních programů i programů vědecké, výzkumné, umělecké a další tvůrčí činnosti podle standardní metodiky:

• zpracování samoevaluační zprávy
• posouzení uvedené zprávy skupinou externích expertů (pokud možno zahraničních)
• následné závěrečné hodnocení s návrhem opatření ke zlepšení kvality

Tyto zprávy a hodnocení budou využity pro zlepšení činnosti fakulty a upřesnění programů jejího rozvoje.

 

10. Mezinárodní spolupráce v oblasti vzdělávání

Internacionalizace vzdělávání se stala prioritní záležitostí pro většinu vysokoškolských institucí ve světě. Je zcela zřejmé, že univerzity a jejich fakulty by stěží byly schopny plnit své základní funkce, tj. vzdělávat studenty a provádět výzkum bez trvalého dialogu s partnery doma i v zahraničí. Tento dialog umožňuje obohacovat a rychleji rozvíjet vzdělávací a výzkumnou činnost a navíc poskytuje užitečné kritérium pro měření vlastních sil, vlastních slabých a silných stránek.

FSv ČVUT se rovněž již dlouhodobě zapojuje do budování vlastní sítě dvoustranné spolupráce s vybranými vysokoškolskými institucemi po celém světě a rovněž tak do vznikajících programů mezinárodní spolupráce v oblasti vzdělávání s cílem podpořit výměnu informací, studentů a učitelů.

Účast v programu SOCRATES/ERASMUS umožňuje uskutečňovat vůbec největší počet výměnných studijních pobytů a krátkodobých učitelských mobilit v dosavadní praxi a FSv ČVUT ji využívá v poměrně uspokojivém počtu. Je však v zájmu fakulty neustále rozšiřovat počty vyjíždějících i přijímaných zahraničních studentů, zejména v rámci doktorského studia.

V oblasti dvoustranných dohod o spolupráci je třeba se soustředit především na uzavírání dohod s prestižními partnery a dále na pravidelné sledování a hodnocení této spolupráce. Podepsané dlouhodobé rámcové dohody využívat k plnění konkrétních krátkodobých aktivit (mobilita studentů a učitelů, výzkumná spolupráce, společné akce apod.).

FSv ČVUT je prostřednictvím svých funkcionářů i řadových učitelů a vědeckých pracovníků zastoupeno v řadě mezinárodních nevládních institucí, jako např. Asociace evropských stavebních fakult (AECEF). Aktivní účastí v nich (a dalších desítkách profesních institucí) lze pomoci přenosu nejlepších evropských a světových poznatků do prostředí školy a v jejím zájmu je implementovat do všech jejích aktivit. Jejich prostřednictvím rovněž hledat další cesty k rozšiřování mobilit studentů i pracovníků školy.

K dalšímu rozvoji mezinárodních aktivit a jeho příznivému vlivu na prostředí školy a jeho aktivity ať již do oblasti vzdělávání, tak i do všech ostatních činností je nutné:

• Zaměřit se na jazykovou výchovu pracovníků a především učitelů, kteří mohou přednášet v cizích jazycích jak na FSv ČVUT, tak i na partnerských univerzitách v zahraničí;
• Rozšiřovat počty předmětů vyučovaných v cizích jazycích, akreditovat další studijní programy realizované v cizích jazycích;
• Zkvalitnit výuku cizích jazyků a v cizích jazycích pro studenty všech typů studia;
• Zavedením ECTS a uznáváním uceleného i částečného studia na zahraničních vysokých školách přispívat ke zjednodušení a harmonizaci výstavby evropského systému vysokých škol (tzv. Sorbonnská deklarace);

 

11. Řízení a organizace fakulty

Stávající organizace a řízení fakulty vychází z tradic fakulty a vysoké školy, respektuje zákon č.111/1998 Sb. a současnou situaci v řízení vysokých škol a jejich součástí.

Struktura FSv ČVUT bude postupně doplňována podle potřeby o další útvary - nové katedry a výzkumná pracoviště.

V dosavadní praxi se osvědčila úprava řídících struktur fakulty spočívající v tom, že všechny zásadní koncepční otázky jsou řešeny v kolegiu děkana za účasti proděkanů a tajemníka fakulty. Jako výkonný orgán slouží grémium děkana, v němž jsou kromě členů kolegia zastoupeni vedoucí kateder fakulty.

Jako konkrétní formu výše uvedených aktivit bude fakulta:

• podporovat multidisciplinární a interdisciplinární studijní programy,
• podílet se na celoškolských a interdisciplinárních pracovních skupinách studijních s cílem zvyšování volitelnosti a horizontální prostupnosti v rámci ČVUT,
• podporovat vznik interdisciplinárních týmů, výzkumných center, společných pracovišť,
• zvyšovat efektivitu řízení zejména rozvojem informačního systému,
• podporovat další vzdělávání pracovníků fakulty v oblasti řízení
• rozvíjet a integrovat informační systém vysoké školy,

 

12. Financování fakulty
12.1. Pravidla konstrukce rozpočtů

Při rozpisu základní dotace na provoz i dotace na nespecifikovaný výzkum na katedry a střediska bude fakulta uplatňovat a respektovat kritéria použitá k rozdělování v rámci ČVUT.

FSv ČVUT bude klást stále vyšší důraz na finanční, materiální i personální zabezpečení vědeckých a výzkumných činností, jejichž financování vidí v:

• rozšiřování grantové aktivity jak na národní, tak na mezinárodní úrovni,
• zapojování většího okruhu akademických zaměstnanců do výzkumné činnosti

 

12.2. Investiční rozvoj

V oblasti investičního rozvoje bude FSv ČVUT pokračovat především v rekonstrukcích a modernizacích s cílem dosáhnout optimálního využívání používaných prostor a snížit jejich energetickou a provozní náročnost. Konkrétní akce budou specifikovány v příslušných aktualizacích DZ FSv.

 

12.3. Rozvoj materiálního zabezpečení a infrastruktury

FSv ČVUT směřuje úsilí na materiální rozvoj ve všech oblastech, výzkumné, vzdělávací a provozní činnosti, v rámci svých finančních možností, které ale v současné době fakultě plně neumožňují materiální vybavení na vysoké technické a technologické úrovni.

Přístrojové, technické, materiální a informační vybavení pracovišť včetně laboratoří a učeben považuje FSv ČVUT za svoji prioritu a snahou fakulty bude zabezpečit tuto oblast na co nejvyšší úrovni pro potřeby výukových a výzkumných činností.

K finančnímu zabezpečení těchto aktivit bude FSv ČVUT užívat investičních prostředků z fondů FRIM, dotací, darů a prostředků z vědecko-výzkumných projektů, výzkumných záměrů, rozvojových projektů MŠMT, FRVŠ apod.

 

13. Ubytovací, stravovací, školicí a rekreační zařízení, péče o studenty

Pro studenty FSv ČVUT se předpokládá využívání celoškolských zařízení pro ubytování a stravování, které jsou organizačně zajišťovány v současné době SÚZ ČVUT.

Pro výuku a ke školicí činnosti jsou fakultou využívána střediska Počátky a Mariánská, případně se velmi vážně uvažuje o využití objektu v Telči. Pokud fakulta získá zrekonstruovanou historickou budovu v Telči, bude třeba řešit zejména otázku ubytovacích kapacit pro studenty a učitele. Jako jedno z řešení se nabízí případná vlastní investiční akce výstavby ubytovacího zařízení. Další rozšiřování vlastních objektů pro školicí či rekreační akce se zatím nepředpokládá. Podmínky provozu budou zlepšovány a zajišťovány cestou běžné údržby (cca 2 milionů Kč ročně) a dalších rekonstrukcí.

Podporovat a rozvíjet opatření pro vyrovnání příležitostí studovat na FSv ČVUT. Pro budoucí uchazeče o studium pořádat i nadále každoročně přípravné kurzy z matematiky a z fyziky (prezenční) a distanční kurz z matematiky, kterými prochází ročně kolem 500 posluchačů.

Ve zvýšené míře využívat možnosti dané Stipendijním řádem FSv ČVUT v poskytování zejména účelových stipendií v případě tíživé sociální situace studenta. Do systému cílených podpor zahrnout i nadace a nadační fondy specificky zaměřené na vzdělávací oblasti, jako Nadání J., M. a Zd.Hlávkových, Nadace 17.listopadu, Nadace ČVUT J.Hanzla, Nadace prof.Faltuse apod.

 

III. Aktualizace dlouhodobého záměru

Aktualizace dlouhodobého záměru FSv ČVUT bude prováděna v souladu se zákonem č.111/1998 Sb. v platném znění v návaznosti na aktualizace DZ ČVUT resp. DZ MŠMT.

Dlouhodobý záměr FSv ČVUT byl projednán ve Vědecké radě FSv ČVUT dne 8.června 2006 a schválen Akademickým senátem FSv ČVUT dne 4.října 2006.

 

předkládá: Josef Jettmar, proděkan pro rozvoj