Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké a další tvůrčí činnosti na období 2000-2005

I. Dlouhodobý záměr fakulty stavební ČVUT

1. Úvod

 

1.1 Východiska dlouhodobého záměru

Dlouhodobý záměr fakulty stavební Českého vysokého učení technického v Praze (FSv ČVUT) je tvořen v souladu s dlouhodobým záměrem vzdělávací, výzkumné, vývojové, umělecké a další tvůrčí činnosti ČVUT (DZ ČVUT), s analogickým dokumentem MŠMT ČR (DZ MŠMT), vnitřními předpisy fakulty a ČVUT a dříve zpracovanými koncepčními a aktuálními dokumenty, např. výročními zprávami 1996-1999. Vychází též z všestranné analýzy (autoevaluace) ČVUT a přihlíží k výsledkům auditu Evropské konference rektorů (CRE).

Rozvoj fakulty je stejně jako rozvoj celého ČVUT podmíněn současným vývojem společnosti a též vývojem jejího zájmu o technické disciplíny a potřeby nových technologií. V obecném kontextu rozvoj fakulty vychází z její historie a tradice a reaguje jak na situaci v naší republice, tak na trendy ve vysokoškolském vzdělávání v Evropě a ve světě.

Fakulta stavební je jednou ze současných šesti fakult nejstarší a největší technické univerzity v ČR. Z historického pohledu je fakulta přímým pokračovatelem první veřejné inženýrské školy střední Evropy známé pod názvem Stavovská ingenieurská škola v Praze, založené z iniciativy J.Ch.Willenberga na základě reskriptu císaře Josefa I. z 18.ledna 1707. Dnešní podoba fakulty vznikla v roce 1960 sloučením tehdejších samostatných fakult architektury a pozemního stavitelství, inženýrského stavitelství, fakulty zeměměřické a ze stavebního směru zrušené fakulty ekonomického inženýrství. V roce 1976 se z ní vyčlenila fakulta architektury.

ČVUT je technickou univerzitou, která se jak pedagogickou i výzkumnou úrovní, tak i tradicí a velikostí může srovnávat s předními technickými univerzitami v Evropě. Tomuto postavení odpovídají i role jednotlivých fakult. Inženýrské disciplíny přednášené na FSv ČVUT pokrývají prakticky celé spektrum stavebnictví, geodézie a kartografie.

V současné době počet studentů FSv ČVUT reprezentuje téměř 30% studentů ČVUT, dále pak téměř 3% všech VŠ studentů v ČR, což představuje v oborech vyučovaných na FSv ČVUT přibližně 40% těchto studentů v ČR. Z toho lze usuzovat, že absolventi FSv ČVUT představují významnou část technické inteligence v ČR v oboru stavebnictví, geodézie a kartografie.

Fakulta je plnohodnotnou součástí výzkumné univerzity a chce i nadále své prestižní postavení zachovat. To lze dokumentovat kvalifikačním složením akademických pracovníků, úspěšností při získávání grantů na podporu výzkumných projektů, počtem publikací pracovníků fakulty i trvale narůstajícím počtem studentů doktorských studijních programů.

Počtem studentů i učitelů můžeme považovat FSv ČVUT za největší stavební fakultu v celé České republice. Z této skutečnosti vyplývá, že kromě nezastupitelného postavení v hlavním městě i ve středočeském regionu se musí trvale snažit o významnou celostátní pozici v oblasti vzdělávání ve stavebních oborech i o udržení, popř. nárůst zájmu studentů i ze vzdálenějších regionů. Významným bodem je samozřejmě i snaha o získávání kvalitních studentů ze zahraničí.

 

1.2 Postavení a poslání fakulty v terciární sféře vzdělávání

FSv ČVUT je součástí veřejné vysoké školy, zabezpečující výuku bakalářských, magisterských i doktorských studijních programů, konkrétně podle klasifikace kmenových oborů vzdělávání: stavebnictví, geodézie a kartografie, stavební inženýrství, pozemní stavby a architektura.

Poslání FSv ČVUT jakožto součásti technické univerzity lze charakterizovat následujícím způsobem:

• pěstovat a rozvíjet vědy, vzdělanost a umění, a to především v technických a souvisejících předmětech
• vychovávat vysokoškolsky vzdělané odborníky pro výstavbu ve všech formách studia tak, aby si osvojili znalosti potřebné k řešení technického a technickoekonomického rozvoje ve stavebnictví a odvětvích souvisejících
• zajišťovat úroveň vědecké práce, její komplexnost a orientaci při řešení úkolů rozvoje vědy a stavebnictví
• být centrem pro kulturní činnost v oblasti výstavby.

V oblasti pedagogického působení je třeba rozvojovými projekty zajistit, aby současný studijní proces s obecně vysoce teoreticky orientovaným základem, základními poznatky ze společenských věd včetně ekologie, s dobrou jazykovou přípravou a základy počítačové gramotnosti a z toho vyplývajícím zaměřením programu vedl k výchově univerzálního, vysoce kvalifikovaného odborníka schopného hodnotit důsledky své činnosti i z hlediska jejích společenských dopadů včetně zajištění trvale udržitelného rozvoje. Kromě toho je nutno v souladu s potřebami společnosti připravovat atraktivní studijní programy bakalářského, magisterského i doktorského studia s cílem aktualizovat a zlepšovat znalosti studentů i absolventů (rozvíjet zejména samostatnou práci studentů v projektově zaměřené výuce, podporovat schopnosti týmové práce včetně vedení týmu, soustavně zvyšovat počítačovou gramotnost absolventů všech studijních oborů, zapojovat nejlepší studenty do řešení výzkumných úkolů, grantů i doplňkové činnosti, včetně publikování studentských prací na interních i externích vědeckých konferencích apod.). Rozšiřováním projektově orientované výuky, rozvojem spolupráce s českými i zahraničními univerzitami, soustavnou evaluací pedagogického procesu, zvyšováním počtu doktorandů i jejich podílu na výuce a výzkumu a dalšími prostředky modernizace výuky je nutno trvale udržovat postavení inženýrské školy s vysokou úrovní.

V oblasti výzkumné, vývojové, umělecké a další tvůrčí činnosti bude FSv ČVUT podporovat zejména oblasti, kde již bylo dosaženo špičkových výsledků a vytvářet výzkumné kolektivy i v dalších perspektivních oblastech s cílem pokrytí širšího spektra vědních problémů zejména interdisciplinárních. Dále bude podporovat transfer technologií, budovat laboratoře akreditované dle norem EU, rozvíjet spolupráci s průmyslem, jinými univerzitami i s ústavy AV ČR. Zvláštní pozornost bude věnována oblasti vědeckotechnických informací, zejména s ohledem na plné propojení se světovým informačním systémem.

Mimořádný význam má internacionalizace výuky, výzkumu i další tvůrčí činnosti. FSv ČVUT musí reagovat na Lisabonskou, Sorbonnskou a Bolognskou deklaraci. FSv ČVUT se bude ve významné míře začleňovat do společných evropských a dalších mezinárodních projektů, bude zabezpečovat (s přihlédnutím k národním tradicím) harmonizaci a kompatibilitu studijních programů a organizování studia na FSv ČVUT se zeměmi EU, rozvíjet výuku v angličtině (eventuálně i v dalších jazycích), podporovat mobilitu studentů i učitelů, a postupně internacionalizovat tým učitelů i studentů.

 

1.3 Spolupráce s ostatními subjekty terciární sféry

Základní úkoly vyplývající z postavení a poslání fakulty, uvedených v předchozí kapitole, nelze splnit bez soustavné spolupráce s řadou dalších organizací a institucí. Prioritou v této oblasti bude spolupráce s partnerskými univerzitami a fakultami v ČR i zahraničí, součinnost s AV ČR zejména v oblasti doktorských studijních programů a vědecké, výzkumné i další tvůrčí činnosti a kooperace s profesními národními i mezinárodními organizacemi typu Českého svazu stavebních inženýrů (ČSSI), České komory autorizovaných inženýrů a techniků (ČKAIT), Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (ČUZK) apod. Ve specifických oblastech vědy, techniky i vzdělávání bude fakulta spolupracovat rovněž s dalšími subjekty terciární sféry, zejména s významnými stavebními podniky a s hlavním městem Prahou.

V blízké budoucnosti by měla vzrůst aktivita fakulty v oblasti celoživotního vzdělávání. V souladu s DZ MŠMT se bude postupně rozvíjet aktivita v oblasti rekvalifikačních kurzů, univerzity třetího věku a postgraduálních kurzů na základě objednávky průmyslových podniků, státní správy, programů Evropské unie i dalších institucí.

 

1.4 Zapojení do celostátních a regionálních aktivit

FSv ČVUT v rámci vysoké školy musí zejména posilovat svůj význam mezi evropskými technickými univerzitami a odpovídajícími fakultami, udržovat svoji významnou celostátní pozici v oblasti vzdělávání ve stavebnictví, geodézii a kartografii a vycházet ze svého nezastupitelného postavení v Praze a ve středočeském regionu. Z hlediska efektivity využití lidských zdrojů i optimalizace dopravních nákladů bude FSv ČVUT zajišťovat pedagogické, výzkumné a další tvůrčí aktivity i v dalších regionech např. spoluprací s regionální VŠ, či založením zvláštních pracovišť, a dále vytvářením podmínek pro mobilitu studentů mezi českými univerzitami. FSv ČVUT bude rozvíjet magisterské studijní programy navazující na absolvování bakalářských programů regionálních univerzit i doktorské programy navazující na absolvování magisterského studia na jiné vysoké škole. Stejně jako u mezinárodní mobility studentů, kterou považujeme za prioritní, budeme podporovat i tuzemskou mobilitu studentů spočívající ve studiu jednoho či více semestrů na jiné vysoké škole.

 

1.5 Naplňování cílů z hlediska poslání fakulty a vysoké školy

Z poslání fakulty a celé vysoké školy vyplývá povinnost zabezpečení výuky, výzkumu a další tvůrčí činnosti v oblasti stavebnictví, geodézie a kartografie a souvisejících oborů. Stávající struktura fakulty a ČVUT jako celku, personální a prostorové vybavení dává základ k naplnění poslání FSv ČVUT jako rozhodující stavební fakulty v Praze a středočeském regionu. Technické a materiální vybavení fakulty (zejména přístrojové vybavení laboratoří) je však v řadě případů zastaralé a nevyhovuje v plné míře rostoucím nárokům vyplývajícím z rozvoje vědy, techniky a technologie.

FSv ČVUT se trvale snaží o vysokou kvalitu absolventů, což dokazuje velký zájem podniků o tyto absolventy i jejich v řadě případů úspěšné působení v zahraničí. Pro trvalé udržení případně zvýšení této kvality je nutno podporovat široký teoreticky náročný základ studia s vysokou variabilitou a flexibilitou specializovaných studijních programů a využívání projektově orientované výuky s důrazem na samostatnou tvůrčí činnost studentů.

Pro zajišťování uvedených zásad budeme trvale podporovat rozvoj kvalifikační struktury akademických pracovníků, odborný růst zejména mladých špičkových odborníků a v maximální míře využívat možností zahraničních studijních i pracovních pobytů pro co nejširší část akademické obce.

 

2. Využití intelektuálního potenciálu mladé generace

2.1 Počty a struktura studentů, diverzifikace studijních programů

Nárůst počtu studentů ČR v terciární sféře by měl být řešen pomocí diverzifikované nabídky studijních programů, a to nejen na vysokých školách. Terciární sektor by měl uspokojovat potřeby uchazečů o vzdělání, pro které splní vstupní kritéria.

I při zvyšování počtu studentů by měla narůstat úroveň studia ve stávajících, zejména magisterských a doktorských studijních programech, které technická univerzita nabízí. Z toho důvodu počet studentů magisterských studijních programů také na FSv ČVUT poroste velmi pomalu. Je třeba počítat s růstem nabídky krátkých programů orientovaných na průmyslovou praxi tak, aby byly všestranně využity schopnosti uchazečů o vysokoškolská studia.

Mezi bakalářskými studijními programy a magisterskými studijními programy je nutno vytvořit pružné vazby, které by umožňovaly přestupy mezi nimi s cílem umožnit vysokoškolské studium co nejvyššímu počtu zájemců a přitom zachovat vysokou kvalitu absolventů.

FSv ČVUT bude hledat cesty přispívající ke zvyšování počtu studentů v terciární vysokoškolské oblasti.

Předpokládané počty studentů FSv v závislosti na stávajících typech studijních programů:

	Počet studentů
Studijní program	k 31.10.1999	2002/2003	2005/2006	Nárůst %
Bakalářský	85	50	100	18
Magisterský navazující na bakalářský	26	50	100	385
Magisterský	4879	5000	5150	6
Doktorský	235	250	260	11
Celkem	5225	5350	5610	7

Alternativa: předpokládané počty studentů při realizaci systému nových bakalářských programů a navazujícího studia magisterského:

	Počet studentů
Studijní program	k 31.10.1999	2002/2003	2005/2006
Bakalářský	85	2000	3800
Magisterský navazující na bakalářský	26	50	800
Magisterský	4879	3000	1000
Doktorský	235	250	260
Celkem	5225	5300	5860

 

3. Vysokoškolské vzdělávání a trendy trhu práce

O uplatnění absolventů FSv ČVUT na trhu práce bude rozhodovat především jejich konkurenceschopnost, flexibilita a snaha realizovat jejich vzdělání na vysoké úrovni.

Důležitým úkolem v této oblasti bude rychleji reagovat na rozvoj vědy a potřeby praxe při inovaci studijních programů a zavádění kratších bakalářských studijních programů. Je nutné vybavit absolventy dostatečně i v oblastech informační gramotnosti a jazykové disponibility, neboť tyto znalosti výrazným způsobem rozšiřují flexibilitu a možnosti uplatnění absolventů na trhu práce.

 

3.1 Monitorování situace na trhu práce

FSv ČVUT je součástí univerzity celostátního významu, a proto musí analogicky sledovat situaci na trhu práce jak v regionálním, tak v celostátním i v mezinárodním měřítku. Pro shromažďování a zpracování uvedených informací je nutno dobudovat na fakultě systém informačních a poradenských center za metodické koordinace na úrovni ČVUT.

Podklady a informace pro prognózování vývoje na trhu práce budou:

• informace úřadů práce v členění podle studijních programů,
• sledování statistik nezaměstnanosti ČSÚ,
• průzkum uplatnění absolventů univerzity,
• program periodického setkávání s absolventy,
• sledování otázky uplatnění absolventů ve smlouvách univerzity s významnými podniky, potencionálními odběrateli absolventů,
• spolupráce se spolkem absolventů fakulty,
• využívání zkušeností Fóra průmyslu a vysokých škol.

Na základě komplexní analýzy bude FSv ČVUT prognózovat vývoj trhu práce v jednotlivých studijních programech a reagovat na konkrétní situaci:

• počtem přijímaných uchazečů o studium jednotlivých studijních programů,
• zavedením nových studijních programů (oborů),
• vyhlášením preferenčních programů (oborů).

 

4. Studijní programy a vzdělání

4.1 Restrukturalizace a vývoj studijních programů

Fakulta stavební ČVUT uskutečňuje akreditované studijní programy bakalářské, magisterské, magisterské navazující na bakalářské a doktorské. Jsou uskutečňovány převážně formou studia prezenčního nebo kombinovaného. Předpokládá se v budoucnu i využívání specifické formy studia distančního.

Seznam akreditovaných studijních programů je uveden v Příloze č.2 Statutu FSv ČVUT. Akreditace těchto studijních programů je platná do roku 2002.

Akreditační komise zpracovala harmonogram předkládání žádostí o akreditaci, ze kterého vyplývají povinnosti akreditace studijních programů pro FSv ČVUT v období září 2000 - únor 2001.

Obsah studijních programů bude vycházet z požadavků na absolventa FSv ČVUT.

Základem všech typů studijních programů bude nadále kvalitní inženýrský základ, na kterém se rozvíjí a prohlubuje vlastní odborné zaměření studijních oborů, s cílem harmonizovat systém vzdělávání se zeměmi EU při zdůraznění modulárního způsobu výuky a revizi studijních programů z hlediska požadavků na univerzitní charakter vzdělávání na celém ČVUT.

Studijní programy spolu s metodikou výuky si kladou za cíl formovat absolventa s inženýrským myšlením schopným samostatné, týmové i manažerské tvůrčí práce. Významná bude i nadále vazba studijních programů na odborné, výzkumné a vědecké aktivity fakult a vysokoškolských ústavů, kde jsou studenti zapojováni do řešení konkrétních výukových úkolů a projektů, kde se učí aplikovat své teoretické znalosti.

Koncepce studijních programů FSv ČVUT bude respektovat zásady širšího odborného profilu v rámci základní etapy studia a užší specializaci oborovou ve druhé etapě studia i v rámci celoživotního vzdělávání.

Studentům magisterských studijních programů bude umožněno část studia uskutečnit v souběžných studijních programech realizovaných v angličtině nebo jiném světovém jazyku (v závislosti na možnostech fakulty).

Stavba studijních programů musí dále umožňovat rozvoj dalších vlastností absolventa:

• právní, etické, ekologické, ekonomické a manažerské vědomí,
• společenský, filozofický a kulturní rozměr osobnosti,
• schopnost prezentace v mateřském a dalším světovém jazyce,
• informační gramotnost (připravenost na budoucí potřeby informační společnosti) a evropskou dimenzi myšlení,
• všestrannou připravenost na mobilitu jak studentskou, tak i profesní,
• schopnost rekvalifikace.

Příprava předkládání žádostí o akreditaci studijních programů bude velmi důležitou etapou, ve které bude nutno respektovat:

• kreditový systém ECTS s důsledným užitím modulární struktury studijních programů,
• vazby mezi moduly a typy programů vymezující návaznost a prostupnost v rámci fakulty, univerzity i dalších vysokých škol v ČR případně v zahraničí,
• otevřenost studijních programů a pravidel pro vytváření studijních plánů podporující mobilitu studentů,
• optimalizaci poměru počtu hodin rozvrhové výuky a samostatné práce studentů,
• možnost studovat část programu v cizím jazyce,
• diverzifikaci vzdělání v terciární sféře, vznik neuniverzitních vysokých škol,
• návaznost celoživotního vzdělávání na studijní programy,
• požadavky trhu práce v návaznosti na středoškolskou soustavu a specifiku fakult, vysokoškolských ústavu, univerzity i regionu a státu,
• ekonomickou náročnost studijních programů,
• spolupráci fakult a vysokoškolských ústavů na uskutečňování studijních programů (tuto spolupráci iniciovat a všestranně podporovat).

 

4.2 Tvorba nových bakalářských studijních programů

V případě potřeby fakulta připraví nabídku bakalářských programů jako předstupně k navazujícím magisterským studijním programům. Obsahově bude základem těchto nových bakalářských studijních programů dosavadní první etapa studia modifikovaná v oblasti teoretického základu a rozšířená o profesní zaměření a bakalářskou státní zkoušku obsahující i obhajobu bakalářské práce.

Fakulta přistoupí k úzké spolupráci s nově vznikajícími vysokými školami neuniverzitního typu při tvorbě jejich bakalářských programů s cílem úspěšného přechodu absolventů těchto programů na navazující magisterské studium na FSv ČVUT.

 

4.3 Nabídka studijních oborů v souladu se společenskou potřebou

Současná skladba studijních oborů odpovídá jak zájmu o studium, tak dosavadnímu bezproblémovému uplatnění absolventů.

 

4.4 Inovace již uskutečňovaných studijních programů

Na základě doporučení Evropské konference rektorů přistupuje fakulta k úpravě zátěže studentů I.ročníku s cílem zvýšit jeho propustnost. Ve vyšších ročnících bude posilována projektově orientovaná výuka s důrazem na zvýšení samostatné práce studentů.

 

4.5 Řešení problémů studijní neúspěšnosti

I nadále bude fakulta věnovat zvýšenou pozornost prostupnosti I.ročníku, zejména u studentů, přicházejících ze středních odborných škol. Úprava charakteru, obsahu a míry zátěže I.ročníku bude odvislá na přijetí systému jednotných maturit a s tím souvisejícím případným přijímáním ke studiu bez přijímacích zkoušek.

 

4.6 Rozvoj nových forem studia

K již zmiňovanému rozvoji projektově orientované výuky přistoupí v nejbližších letech významnější rozšíření využití informačních technologií jak ve výuce, tak při samostatné práci studentů. Do technického zajištění přípravy těchto nových forem bude třeba více zapojit studenty doktorského studia pod věcným a metodickým vedením zkušených učitelů.

Vybrané volitelné profesně orientované předměty vyučovat blokovou intenzivní formou s možností zpřístupnění této výuky technické veřejnosti.

 

4.7 Podpora studia zdravotně postižených

Na fakultě jsou po technické i personální stránce vytvořeny přijatelné podmínky pro studium tělesně postižených posluchačů. O technické obory však mezi uchazeči o studium není prakticky až na výjimky zájem (v roce 1999 se ucházel o přijetí a byl přijat 1).

 

4.8 Kreditní systém

Kreditový systém studia je na celém ČVUT prakticky shodný a není důvodů pro zásadní změny.

 

4.9 Přijímání ke studiu na FSv

Výběr uchazečů realizovat na základě přijímací zkoušky. Požadavky na přijetí z matematiky a fyziky postupně sjednotit s ostatními fakultami ČVUT, vytvořit a zveřejnit databázi příkladů a otázek k písemným zkouškám.

Po zavedení státní maturity na středních školách využívat její výsledky pro přijímání na FSv. Zachována však zůstanou specifika přijímacího řízení pro studijní program Pozemní stavby a architektura, kde je požadována navíc zkouška talentová.

 

4.10 Studijní podmínky

Pro zlepšení studijních podmínek je nutno zejména:

• Podporovat zřízení centrální technické knihovny vysokých škol v areálu Dejvice.
• Zvyšovat počet studijních míst ve studovnách a počítačových učebnách fakulty
• Zlepšovat prostorové podmínky pro zajištění individuální ateliérové, projektové a laboratorní práce
• Studijní pomůcky:
  • pokračovat ve vydávání skript, monografií i audiovizuálních a multimediálních programů,
  • vydávat studijní texty v digitálním tvaru (na síti, CD). V rámci ČVUT spolupracovat na vytváření organizačních, ekonomických a právních podmínek pro tuto činnost.
  • vytvořit podmínky pro zveřejňování doktorských disertačních prací (Ph.D.) a habilitačních prací tiskem.
• Trvale zvyšovat úroveň vybavení laboratoří.
• Zavádět informační a komunikační technologie (ICT) do pedagogického procesu formou pilotních projektů, zejména pro kombinované studium.

 

5. Celoživotní vzdělávání

Problematika celoživotního vzdělávání na FSv ČVUT dosud nebyla široce rozvíjena, soustřeďovala se zejména na odborné a rekvalifikační kurzy. Celoživotní vzdělávání nyní bude zařazeno mezi priority fakulty a odtud plyne i nezbytnost jeho koncepčního dotvoření ve spolupráci s profesními organizacemi. Tento nový koncepční pohled má být na celém ČVUT diskutován a formulován v období 2000-2001 a postupně během dalších 3 let naplňován na fakultách.

Celkově bude pozornost zaměřena zejména na:

• nabídku profesně orientovaných doplňkových kursů - směrovanou na aktuální potřeby vědy, techniky, informačních technologií, řízení jakosti, apod. Zde bude navázáno na dosavadní aktivity, avšak s vyšší integrací celé školy a s využitím celoškolských nabídek, na využití vybraných dosavadních volitelných předmětů vyučovaných intenzivní blokovou formou jako nabídku odborné veřejnosti. Při tvorbě nabídky kursů spolupracovat s ČKAIT, ČSSI, ČUZK, zaměstnavatelskými svazy a ostatními vysokými školami;
• univerzitu třetího věku - doplňkové vzdělání pro seniory, zejména v interdisciplinárních oborech a nabídku studijních programů v inženýrské nadstavbě;
• vyšší využití nových forem vzdělávání (distanční studium, virtuální univerzita).

 

6. Informační technologie

6.1 Dostupnost informačních zdrojů

Hlavními formami informačních zdrojů se stávají elektronické informace uchovávané v centrálních databázích, dostupných s omezeními danými přístupovými právy každému členu akademické obce i široké veřejnosti.

Pro veškerou činnost FSv ČVUT má zásadní význam:

• dostupnost informačních zdrojů z celosvětové informační soustavy každému pracovníkovi i studentovi fakulty,
• prezentace aktivit fakulty ve všech oblastech její činnosti tuzemské i zahraniční veřejnosti,
• poskytování informací pro podporu rozvoje vědecké, výzkumné a další tvůrčí činnosti.

Pro zajištění prvního požadavku bude FSv ČVUT dále rozšiřovat a zrychlovat počítačovou síť fakulty a její provázání na Internet. V průběhu let 2000 - 2005 postupně zajistit připojení všech členů akademické obce FSv k síti fakulty a školy. FSv bude nadále rozšiřovat přístup k informačním zdrojům (elektronickým časopisům, databázím, plnotextovým dokumentům apod.) prostřednictvím služeb a nástrojů moderních informačních technologií. Dostupnost těchto zdrojů a jejich efektivní využívání je předpokladem rozvoje školy.

Trvale rostoucí nároky na přenos dat při využívání globálních informačních zdrojů a při mezinárodní spolupráci na výzkumných projektech využívajících superpočítačová centra budou uspokojovány přímou i nepřímou účastí školy v projektech vysokorychlostních sítí.

 

6.2 Informační systémy vnitřní a vnější

FSv v návaznosti na dosud instalované komponenty postupně zkompletuje jednotný integrovaný vnitřní informační systém (v rámci ČVUT), tvořený komponentami

• FIS - finanční informační systém,
• PMSV - informační systém personální a mzdové agendy,
• KOS - systém pro evidenci a podporu pedagogické činnosti,
• VVVS- systém pro evidenci a podporu vědecké, výzkumné a další tvůrčí činnosti a vnějších vztahů
• MIS - informační a signalizační systém pro řízení a správu školy.

Integrální součástí vnitřního informačního systému bude i programové vybavení zabezpečující celoškolské knihovnické služby.

Komponenta MIS je budována jako základní integrující prvek informačního systému, zabezpečující ústřední správu veškerých dat vyskytujících se v automatizované části systému, včetně návaznosti na dosud neautomatizované nebo neautomatizovatelné činnosti, a informační vazby mezi jednotlivými komponentami informačního systému. Všechny komponenty budou pomocí intranetových prostředků poskytovat data, která zabezpečí informace definovaným skupinám zaměstnanců fakulty, popř. všem zaměstnancům a studentům fakulty resp. ČVUT. Nemalá část informací bude zpřístupněna kterémukoli uživateli Internetu.

 

6.3 Rozvoj informační infrastruktury

Stávající informační infrastruktura FSv ČVUT v zásadě postačuje současným potřebám provozu fakulty, avšak vzhledem k její nehomogenitě a komplikovanosti nepostačuje pro další rozvoj. V rámci školy i fakulty je používán často nekompatibilní hardware, software a zejména nekompatibilní datové struktury a databázové systémy. Pro další rozvoj je nezbytné:

• zmapovat stávající stav používaných informačních technologií a připravit jednotnou koncepci jejich dalšího rozvoje,
• v rámci navržené koncepce zajistit jednotné textové a grafické prostředí pro standardní komunikaci a manažerské činnosti,
• zvolit a implementovat vhodný programový systém pro zajištění elektronické komunikace v manažerské a administrativní činnosti na všech stupních řízení,
• zajistit možnost elektronické komunikace se všemi studenty školy,
• zajistit postupný nárůst využívání osobních i katedrových webovských stránek ve vlastním výukovém procesu, zejména formou zveřejňování pedagogické dokumentace jednotlivých předmětů - anotací a sylabů přednášek, zadávání úloh na cvičení, semináře a projekty, možnost automatické kontroly výsledků apod.

 

6.4 Integrace informačních technologií do vzdělávání

Program integrace informačních a komunikačních technologií (ICT) do vzdělávání bude rozvíjen jako nedílná součást pedagogických programů i programů rozvoje vědy,výzkumu a mezinárodní spolupráce na celém ČVUT. Úkoly integrace ICT do vzdělávání budou orientovány zejména tak, aby i absolventi FSv ČVUT byli plně schopni obstát v konkurenčním prostředí společného trhu práce EU.

V průběhu let 2000 - 2002 budou postupně zpracovány odbornými katedrami formou pilotních projektů integrace ICT do vzdělávání výukové materiály určené zejména pro kombinované a distanční studium. Tyto materiály budou využívány i v programech celoživotního vzdělávání.

Aktivita v oblasti ICT bude sledována jako součást personálního rozvoje akademických pracovníků a fakulta bude podporovat růst kvalifikace pracovníků v této oblasti organizací odborných kurzů i zabezpečováním potřebného programového vybavení. Do přípravy výukových materiálů budou zapojováni studenti doktorských i magisterských programů.

 

7. Výzkum a vývoj

FSv ČVUT v souladu s DZ ČVUT míní aktivním způsobem naplňovat smysl výzkumné univerzity a považuje vědu, výzkum, vývoj a další tvůrčí činnost včetně řešení praktických úkolů, vedle činnosti pedagogické, za své další neoddělitelné poslání.

 

7.1 Rozvoj výzkumu na fakultě a nástroje tohoto rozvoje

Hlavní úsilí bude zaměřeno na zvyšování kvality a účinnosti výzkumu a tvůrčí činnosti a zvyšování kvalifikace a motivace tvůrčích vědecko-pedagogických pracovníků. Toto úsilí bude směřovat do několika okruhů:

1. Rozvoj vědeckých osobností - souvisí se zkvalitňováním výchovy studentů a doktorandů, a dále odborným růstem školitelů či celého vědecko-pedagogického sboru. S první částí souvisí vyšší péče o nadané studenty, zejména o ty, kteří aspirují na akademicko-vědeckou činnost; v širší míře bude vytvářena možnost volby individuálních programů zaměřených na výchovu při vědeckých projektech řešených buď v ČR nebo ve spolupráci se zahraničními universitami. K motivační podpoře budou využívány mj. některé formy účelového stipendia. Cesty ke zvyšování kvality vědecko-pedagogického sboru jsou v podstatě dvojí: zvyšování kvality nových pracovníků (otázky výběrových řízení, vyšší zapojování externích pracovníků, tj. pracovníků z AV, z praxe, zahraničních odborníků, hostujících profesorů do pedagogicko-výchovného procesu), zvyšování kvality a motivace stávajících pracovníků na vědeckém růstu (habilitační a jmenovacích řízení, mobilita pracovníků). FSv ČVUT bude trvale dbát na vysokou úroveň disertačních a habilitačních prací.
2. Podpora doktorského studia - snahou bude zejména zvýšit účinnost této výchovy (snížením úmrtnosti doktorandů) a to vyšším zapojováním doktorandů do prestižních a úspěšných týmů a řešených projektů, finanční motivací pro jejich práci (doktorské granty na ČVUT, stipendia především z výzkumných projektů), zvýšením počtu zahraničních pobytů v rámci vědecké spolupráce, apod.
3. Celková finanční podpora VaV - rozšiřovat vnější zdroje pro VaV, dále uplatňovat odpovídající váhy VaV při rozpočtování pracovišť fakulty.
4. Podporovat vytváření nových vědeckých týmů a nových problémově orientovaných výzkumných oblastí na FSv ČVUT a to jak za účasti pracovišť ČVUT, tak i pracovišť mimo školu zaměřených na novou vědní problematiku a perspektivní aplikace (iniciační projekty, aplikační projekty).
5. Směrování institucionálního výzkumu - zejména prostřednictvím výzkumných záměrů a zapojením do programu výzkumných center. S výzkumnými záměry a jejich kvalitou mj. též souvisí kvalifikované vnitřní hodnocení podle metodiky ČVUT.
6. Celkové zvyšování účinnosti VaV práce bude zejména zaměřeno na organizační a personální aspekty:
   • vytváření účinnější vědní infrastruktury na FSv ČVUT - aktivity budou zaměřeny na zvyšování dostupnosti informačních zdrojů (vědecké databáze, knihovna), na poradenskou činnost při podávání projektů (zejména zahraničních - 5.RP), a dále na využití výsledků probíhajícího projektu v rámci programu MŠMT INFRA II, zaměřeného na pomoc při vyhledávání expertů, zařízení a služeb v rámci celé školy. Přispět k vytvoření organizačního a právního rámce pro realizaci společných laboratoří, výzkumných center apod. a to jak za účasti pracovišť ČVUT, tak i pracovišť mimo školu;
   • důslednější uplatnění výkonových kritérií a evaluace pracovníků při finančním oceňováním pracovníků (v rámci možností fakulty);
   • vyšší motivaci pracovníků v oblasti výstupů v inovačních technologiích, patentech a průmyslových vzorech - realizací projektu licenční politiky ČVUT, která bude zaměřena na pomoc pracovníkům vývoje v oblasti patentových služeb, marketingu uplatnění daného výstupu a pomoci při licenčním prodeji;
   • intenzivnější zapojení pracovníků do účelově financovaného výzkumu
   • vyšší kooperaci a integraci pracovišť - celoškolskými výzkumnými záměry byla podpořena integrita školy a částečně potlačena roztříštěnost výzkumu v některých oblastech; bude snahou pokračovat v těchto trendech;

 

7.2 Zapojení do konkurenčního prostředí ve VaV

Úspěšnost vědeckých týmů školy ve vnějším konkurenčním prostředí, spolu se závěry mezinárodní evaluace VaV vytváří vhodná vnitřní kritéria při oceňování výkonů pracovišť fakulty a příležitost získat formou společných výzkumných projektů další zdroje k financování VaV.

 

7.3 Mobilita pracovníků ve VaV

Zvyšování těchto aktivit bude tvořit významnou prioritu v rámci celkového rozvoje VaV. Týká se jak nadaných studentů, tak pracovníků ve VaV. Spolupráce a realizovaná mobilita bude sloužit jako jedno z kritérií pro vnitřní evaluaci pracovišť. Tuzemská mobilita studentů se mj. týká i kvalifikovaných praxí studentů na externích pracovištích. FSv bude v maximální míře podporovat zapojení svých expertů do národních i mezinárodních orgánů podpory výzkumných a vývojových aktivit a nejrůznějších hodnotitelských a dalších komisí a do spolupráce v rámci programů SOCRATES pro výměnné pobyty doktorandů.

 

7.4 Zapojení do rozvíjející se infrastruktury výzkumu a vývoje

Mezi infrastrukturu VaV je nutno řadit i vytváření informačního přehledu o VaV činnosti na škole a to jak v rámci fakulty a školy, tak navenek - tj. prezentace výsledků VaV činnosti. V dalším období se počítá s účinnějším zapojením do celoškolských seminářů Workshop (včetně prezentace výsledků výzkumných záměrů), celostátních konferencí Transfer, Poster a se zdokonalováním celoškolských publikacích CTU Reports, Acta Polytechnica, Research activity reports, v neposlední řadě též zkvalitněním www stránek FSv.

 

7.5 Výzkumné záměry

Níže uvedené záměry tvoří páteř institucionálního výzkumu na FSv. Řešení řady těchto záměrů probíhá napříč školou (celoškolské VZ). Na základě usnesení vlády č.281/98 vydalo ČVUT metodický předpis, který řeší vnitřní organizaci, pravidla hospodaření s finančními prostředky a hodnocení výzkumných záměrů na ČVUT a kterými se fakulta řídí. Předpokládá se, že na základě každoročních vnitřních (celoškolských) a pětiletých rezortních hodnocení bude obsah výzkumných záměrů upřesňován. FSv ČVUT se rovněž aktivně zapojí do činnosti nově vznikajících výzkumných center.

Výzkumné záměry koordinované hlavními řešiteli na FSv ČVUT:

• Funkční způsobilost a optimalizace stavebních konstrukcí (Prof. Ing. J.Witzany, DrSc.)
• Integrované vodní hospodářství a ochrana před povodněmi v rámci trvale udržitelného rozvoje (Doc. Ing. K.Mareš, CSc.)
• Rozvoj algoritmů počítačové mechaniky a jejich aplikace v inženýrství (Prof. Ing. Z.Bittnar, DrSc.)
• Experimentální výzkum stavebních materiálů a technologií (Doc. Ing. F.Luxemburk, CSc.)
• Aspekty životního prostředí ve stavebnictví (Prof. Ing. I.Vaníček, DrSc.)
• Management udržitelného rozvoje životního cyklu staveb, stavebních podniků a území (Doc. Ing. V.Beran, DrSc.)
• Komplexní inovace technologií v geodézii a kartografii (Prof. Ing. B.Veverka, DrSc.)

Pracoviště FSv ČVUT se podílí dále na záměrech, které jsou koordinovány na jiných fakultách nebo ústavech ČVUT:

• Aplikovaná matematika v technických vědách (F2)
• Technika prostředí budov (F2)
• Transdisciplinární výzkum v oblasti biomedicínského inženýrství (F2, F3, CBMI)
• Jaderná zařízení, jaderná bezpečnost a radiační ochrana (F4)
• Diagnostika materiálů (F4)
• Laserové systémy a jejich aplikace (F4)
• Proměny urbanismu (F5)
• Modelové metody projektování - modelové a zobrazovací techniky v architektuře (F5)
• Vývoj experimentálních metod pro hodnocení funkčních vlastností staveb (KÚ)

 

8. Akademičtí pracovníci

8.1 Kvalifikační a věková struktura a její vývoj

Mezi nejvýznamnější atributy školy patří personální a kvalifikační složení jejího učitelského sboru. Přehled aktuálního stavu za poslední 4 roky podle jednotlivých kategorií učitelů uvádí následující tabulka.

2000	prof M	prof Ž	doc M	doc Ž	oa M	oa Ž	a M	a Ž	vpr M	vpr Ž	celkem
0-30	0	0	0	0	12	7	2	5	6	1	33
31-40	0	0	2	0	42	25	2	3	0	1	75
41-50	1	0	8	1	34	42	0	0	1	1	88
51-55	2	0	15	2	13	27	0	0	0	0	59
56-60	8	0	20	6	18	21	0	0	3	0	76
61-65	10	0	24	2	10	9	0	0	0	0	55
66-100	19	0	22	1	9	1	0	0	4	0	56
	40	0	91	12	138	132	4	8	14	3	442

1999	prof M	prof Ž	doc M	doc Ž	oa M	oa Ž	a M	a Ž	vpr M	vpr Ž	celkem
0-30	0	0	0	0	10	4	2	4	3	1	24
31-40	0	0	1	0	41	23	2	1	1	2	71
41-50	0	0	12	1	29	47	0	0	1	1	91
51-55	1	0	19	2	20	24	0	0	0	0	66
56-60	11	0	19	7	14	20	0	0	4	0	75
61-65	10	0	24	1	9	7	0	0	0	0	51
66-100	13	0	18	2	8	0	0	0	2	0	43
	35	0	93	13	131	125	4	5	11	4	421

1998	prof M	prof Ž	doc M	doc Ž	oa M	oa Ž	a M	a Ž	vpr M	vpr Ž	celkem
0-30	0	0	0	0	8	3	3	3	0	0	17
31-40	0	0	1	0	41	21	1	1	1	3	69
41-50	0	0	10	2	29	48	0	0	1	1	91
51-55	4	0	20	3	20	27	0	0	0	0	74
56-60	9	0	27	4	12	10	0	0	5	1	68
61-65	7	0	9	2	6	2	0	0	0	0	26
66-100	0	0	2	0	0	0	0	0	0	0	2
	20	0	69	11	116	111	4	4	7	5	347

1997	prof M	prof Ž	doc M	doc Ž	oa M	oa Ž	a M	a Ž	vpr M	vpr Ž	celkem
0-30			0	0	8	4	7	5	3	0	27
31-40			1	0	46	24	1			3	75
41-50			15	3	34	51			1	1	105
51-60	11		53	8	34	44			7	1	158
61-100	28		32	3	15	1			6		85
	39	0	101	14	137	124	8	5	17	5	450

1996	prof M	prof Ž	doc M	doc Ž	oa M	oa Ž	a M	a Ž	vpr M	vpr Ž	celkem
0-30					5	2	7	5	1	1	21
31-40			1		43	22	1		1	3	71
41-50			13	3	36	51			1		104
51-60	11		50	7	34	46			9		157
61-100	30		33	3	17	1			11		95
	41	0	97	13	135	122	8	5	23	4	448

1995	prof M	prof Ž	doc M	doc Ž	oa M	oa Ž	a M	a Ž	vpr M	vpr Ž	celkem
0-30					9	4	10	6			29
31-40			1		53	32					86
41-50			17	4	42	51			5	1	120
51-60	15		51	7	32	35			11	1	152
61-100	24		29	3	13	2	1		11		83
	39	0	98	14	149	124	11	6	27	2	470

2000	prof M	prof Ž	doc M	doc Ž	oa M	oa Ž	a M	a Ž	vpr M	vpr Ž	celkem
2000	40	0	91	12	138	132	4	8	14	3	442
1999	35	0	93	13	131	125	4	5	11	4	421
1998	20	0	69	11	116	111	4	4	7	5	347
1997	39	0	101	14	137	124	8	5	17	5	450
1996	41	0	97	13	135	122	8	5	23	4	448
1995	39	0	98	14	149	124	11	6	27	2	470

Z uvedené tabulky vyplývá, že personální skladba fakulty se za poslední dva roky výrazně nezměnila. Z hlediska celkových počtů učitelů došlo k mírnému nárůstu při trvalém nárůstu počtu studentů.

Z hlediska kvalifikační skladby došlo na FSv ČVUT k mírnému nárůstu počtu profesorů. Věková struktura na celém ČVUT i na stavební fakultě není příznivá, neboť převážná většina profesorů je v kategoriích nad 55 let.

V kategorii docentů se jejich celkový podíl prakticky nezměnil. Věková skladba docentů je opět relativně nepříznivá, maximální podíly jsou ve vyšších věkových kategoriích, podíl docentů do 40 let je zanedbatelně malý. V kategorii ostatních učitelů zůstal jejich podíl na fakultě prakticky stejný, věková skladba je rovněž setrvalá.

Pro podporu kvalifikačního růstu mladších pracovníků a jejich setrvání na škole byla v rámci celého ČVUT přijata kritéria pro habilitační a jmenovací řízení tak, že místo celoživotních aktivit lze vycházet u habilitací z aktivity za posledních 5 let, u jmenovacích řízení za posledních 10 let. Do budoucna je nutno pokračovat v souladu s DZ MŠMT ve využívání všech možností podpory mladých špičkových pracovníků počínaje postdoktoradskými granty, maximální podporou stáží v zahraničí až po výraznou diferenciaci v odměňování. Přednostně je třeba zlepšovat podmínky pro vědeckou práci mladých pracovníků, jejich kvalifikační růst, mzdové ohodnocení a pomoc při řešení ubytování těchto pracovníků

V souladu s DZ MŠMT bude zvýšen podíl doktorandů na výuce i výzkumné aktivitě školy a v maximální možné míře budou využíváni pracovníci AV ČR, praxe i hostující profesoři ze zahraničí.

Pokud jde o počet studentů na jednoho učitele lze současnou situaci a její vývojový trend vyjádřit následující tabulkou:

	studentů/1 prof.		studentů/1 docenta		studentů /1 ost.p.		studentů/1 učitele
	1997	1998	1997	1998	1997	1998	1997	1998	index
FSv	169,56	155,50	51,21	55,57	20,85	21,45	13,63	14,08	1,03
ČVUT	182,72	180,87	43,21	54,52	22,25	23,94	13,60	15,23	1,12

Z uvedené tabulky vyplývá, že počty studentů na 1 učitele jsou na FSv ČVUT, resp. na celém ČVUT relativně velmi vysoké, takže s jejich dalším zvyšováním nelze v budoucnu počítat. Pro zachování charakteru výzkumné univerzity všeobecně je nezbytné snižovat počet kontaktních hodin, aby bylo možno uvolnit prostor pro vědeckou, výzkumnou a další tvůrčí činnost.

 

8.2 Odborný růst akademických pracovníků

FSv ČVUT bude v maximální možné míře podporovat odborný a kvalifikační růst všech akademických pracovníků i ostatních odborných pracovníků. V případě mladých pracovníků bude podporovat jejich vzdělávání v oblasti jazykových znalostí, pedagogického vzdělání a komunikačních schopností. Odborný růst je a nadále bude zajišťován zejména účastí všech pracovníků na řešení konkrétních vědeckých, výzkumných a dalších tvůrčích úkolů.

Významnou složku pedagogické kvalifikace bude tvořit uplatňování informačních technologií v pedagogickém procesu. FSv ČVUT bude proto podporovat tvorbu moderních učebních pomůcek a využívání informačních technologií ve výuce zejména v kombinovaných formách studia.

Mimořádný důraz bude kladen na mobilitu akademických pracovníků. Cílovým stavem je, aby každý akademický pracovník strávil nejméně 1 semestr na jiné vysoké škole nebo výzkumném pracovišti pokud možno v zahraničí. K tomuto účelu bude využíváno zejména tvůrčí volno dle zákona č.111/1998 Sb.

 

9. Hodnocení kvality vzdělávání

Strategie hodnocení kvality vzdělávání i vědecké, výzkumné, umělecké a další tvůrčí činnosti je uvedena ve Statutu FSv ČVUT v článku 15. Základní hodnocení všech složek činnosti fakulty se provádí každoročně a jeho výsledky spolu s analýzou a návrhem dalších opatření se zveřejňují jako součást výroční zprávy.

Hodnocení vzdělávací činnosti je trvalou součástí řídicího procesu fakulty. Součástí hodnocení vzdělávací činnosti jsou ankety studentů pořádané v každém akademickém roce. Závažné připomínky studentů ke kvalitě vzdělávacího procesu mají prověřovat vedoucí pracovníci všech stupňů osobní kontrolou pedagogického procesu. Do roku 2001 bude studentské hodnocení zavedeno v elektronické podobě jako integrální součást informačního systému ČVUT a bude tedy využíváno i studenty FSv ČVUT. Zásadní hodnocení studijních programů bude podkladem pro jejich akreditaci, která proběhne pro studijní programy uskutečňované na FSv ČVUT podle plánu v období 2000-2001. Kvalita doktorských studijních programů bude trvale sledována a řízena oborovými radami těchto programů.

Hodnocení vědecké, výzkumné, umělecké a další tvůrčí činnosti se provádí každoročně na základě kvantifikovaných parametrů používaných v rámci rozpočtových pravidel pro alokaci příspěvku na nespecifikovanou vědeckou a další tvůrčí činnost.

Vědecká rada FSv bude každoročně hodnotit kvalifikační vývoj akademických pracovníků, a to zejména úroveň habilitačních a profesorských řízení a rozvoj doktorských studijních programů.

V intervalu 3 - 5 let se bude opakovat na základě pokynu rektora ČVUT souborné hodnocení kvality řídicího procesu ČVUT, uskutečňovaných studijních programů i programů vědecké, výzkumné, umělecké a další tvůrčí činnosti podle standardní metodiky:

• zpracování samoevaluační zprávy
• posouzení uvedené zprávy skupinou externích expertů (pokud možno zahraničních)
• následné závěrečné hodnocení s návrhem opatření ke zlepšení kvality

Tyto zprávy a hodnocení budou využity pro zlepšení činnosti jednotlivých fakult a upřesnění programů jejich rozvoje.

Uvedené komplexní hodnocení proběhlo na ČVUT v letech 1995-1996 v rámci programu CRE (Evropská konference rektorů), v roce 1999 se uskutečnila follow-up visit expertů CRE. Výsledky všech komplexních hodnocení budou zveřejňovány, stejně tak i opatření, přijatá jednotlivými fakultami v rámci upřesňování jejich rozvojového záměru.

 

10. Mezinárodní spolupráce v oblasti vzdělávání

Internacionalizace vzdělávání se stala prioritní záležitostí pro většinu vysokoškolských institucí ve světě. Je zcela zřejmé, že university a jejich fakulty by stěží byly schopny plnit své základní funkce, tj. vzdělávat studenty a provádět výzkum bez trvalého dialogu s partnery doma i v zahraničí. Tento dialog umožňuje obohacovat a rychleji rozvíjet vzdělávací a výzkumnou činnost a navíc poskytuje užitečné kritérium pro měření vlastních sil, vlastních slabých a silných stránek.

FSv ČVUT se rovněž již dlouhodobě zapojuje do budování vlastní sítě dvoustranné spolupráce s vybranými vysokoškolskými institucemi po celém světě a rovněž tak do vznikajících programů mezinárodní spolupráce v oblasti vzdělávání s cílem podpořit výměnu informací, studentů a učitelů.

Významnou pomocí pro potřebné změny vysokoškolského systému i jeho institucí a struktury a náplně studijních programů a jejich dílčích částí přinesl program TEMPUS, ve kterém ČVUT patřilo, především v prvních letech, k nejúspěšnějším účastníkům. V současné době se do popředí zájmu dostává účast v programech EU SOCRATES a LEONARDO da Vinci.

Účast v programu SOCRATES/ERASMUS umožňuje uskutečňovat vůbec největší počet výměnných studijních pobytů a krátkodobých učitelských mobilit v dosavadní praxi a FSv ČVUT ji využívá v poměrně uspokojivém počtu. Je však v zájmu fakulty neustále rozšiřovat počty vyjíždějících i přijímaných zahraničních studentů, zejména v rámci doktorského studia.

Rozšiřování naší účasti se předpokládá i v ostatních dílčích programech programu SOCRATES, jako jsou Lingua (jazyková příprava), Grundtvig (vzdělávání dospělých a další formy celoživotního vzdělávání), Minerva (otevřené a distanční vzdělávání), Arion (výměna informací a zkušeností), Naric (uznávání vzdělání).

Účast v programu Leonardo da Vinci zatím není tak významná, ale vedle mobility studentů a stáží doktorandů a mladých inženýrů předpokládáme i rozšíření účasti FSv ČVUT do aktivit směřujících do vzdělávání pracovníků státní a veřejné správy.

ČVUT se rovněž úspěšně zapojilo do programu Jean Monnet a regionálních programů CEEPUS a Aktion a je potřeba na úrovni fakulty pokračovat ve vytváření podmínek k jejich nejúčinnějšímu využití pro potřeby studentů a pracovníků.

V oblasti dvoustranných dohod o spolupráci je třeba se soustředit především na uzavírání dohod s prestižními partnery a dále na pravidelné sledování a hodnocení této spolupráce. Přestože jsme otevřeni spolupráci s celým světem, soustředíme se především na Evropu a USA. Znovu je třeba obnovit spolupráci s významnými univerzitami a fakultami v zemích střední a východní Evropy, zejména Polska, Slovenska, Maďarska. Podepsané dlouhodobé rámcové dohody využívat k plnění konkrétních krátkodobých aktivit (mobilita studentů a učitelů, výzkumná spolupráce, společné akce apod.).

FSv ČVUT je prostřednictvím svých funkcionářů i řadových učitelů a vědeckých pracovníků zastoupeno v řadě mezinárodních nevládních institucí, jako např. Asociace evropských stavebních fakult (AECEF). Aktivní účastí v nich (a dalších desítkách profesních institucí) lze pomoci přenosu nejlepších evropských a světových poznatků do prostředí školy a v jejím zájmu je implementovat do všech jejích aktivit. Jejich prostřednictvím rovněž hledat další cesty k rozšiřování mobilit studentů i pracovníků školy.

K dalšímu rozvoji mezinárodních aktivit a jeho příznivému vlivu na prostředí školy a jeho aktivity ať již do oblasti vzdělávání, tak i do všech ostatních činností je nutné:

• Zaměřit se na jazykovou výchovu pracovníků a především učitelů, kteří mohou přednášet v cizích jazycích jak na FSv ČVUT, tak i na partnerských univerzitách v zahraničí;
• Rozšiřovat počty předmětů vyučovaných v cizích jazycích, akreditovat studijní programy realizované v cizích jazycích;
• Zkvalitnit výuku cizích jazyků a v cizích jazycích pro studenty všech typů studia;
• Zavedením ECTS a uznáváním uceleného i částečného studia na zahraničních vysokých školách přispívat ke zjednodušení a harmonizaci výstavby evropského systému vysokých škol (tzv. Sorbonnská deklarace);
• Zavést důslednou registraci a evidenci, příp. i koordinaci všech zahraničních vzdělávacích projektů a považovat účast v nich za významné kritérium pro hodnocení akademických pracovníků a kateder;
• Vybudovat v oblasti mezinárodních styků odpovídající profesionální řídící struktury s dostatečnými kompetencemi;
• Do programu rozvoje fakulty zahrnout konkrétní úkoly specifikované v Lisabonské, Sorbonnské a Boloňské deklaraci.

 

11. Řízení a organizace fakulty

Stávající organizace a řízení fakulty vychází z tradic fakulty a vysoké školy, respektuje zákon č.111/1998 Sb. a současnou situaci v řízení vysokých škol a jejich součástí.

Struktura FSv ČVUT bude postupně doplňována podle potřeby o další útvary - nové katedry a výzkumná pracoviště.

FSv ČVUT bude podporovat aktivity směřující k sjednocování náplně základních společných kurzů matematiky, fyziky, ekonomiky apod. v rámci ČVUT, avšak vzhledem k velikosti příslušných pracovišť, jejich dislokaci a diferencovanému zaměření nepovažuje případné vytvoření společných ústavů v současné době za vhodné.

V dosavadní praxi se osvědčila úprava řídících struktur fakulty spočívající v tom, že všechny zásadní koncepční otázky jsou řešeny v kolegiu děkana za účasti proděkanů a tajemníka fakulty. Jako výkonný orgán slouží grémium děkana, v němž jsou kromě členů kolegia zastoupeni vedoucí kateder fakulty.

Jako konkrétní formu výše uvedených aktivit bude fakulta:

• podporovat multidisciplinární a interdisciplinární studijní programy,
• podílet se na celoškolských a interdisciplinárních Radách studijních programů (Rady výzkumných programů) s cílem zvyšování volitelnosti a horizontální prostupnosti v rámci ČVUT,
• podporovat vznik interdisciplinárních týmů, výzkumných center, společných pracovišť,
• zvyšovat efektivitu řízení zejména rozvojem informačního systému,
• podporovat další vzdělávání pracovníků fakulty v oblasti řízení, rozvoj informační gramotnosti,
• rozvíjet a integrovat informační systém vysoké školy,
• umožnit sdílení informačních zdrojů ostatním fakultám a součástem ČVUT.

 

12. Financování fakulty

12.1. Pravidla konstrukce rozpočtů

Při rozpisu základní dotace na provoz i dotace na nespecifikovaný výzkum na katedry a střediska bude fakulta uplatňovat a respektovat kritéria použitá k rozdělování v rámci ČVUT.

Fakulta bude dále rozvíjet a prohlubovat střediskovou formu řízení a hospodaření s finančními prostředky přidělenými z dotací ČVUT i hmotnými prostředky svěřenými k užívání. Do hospodaření kateder a středisek budou účelně a efektivně zapojovány prostředky grantů, projektů a výzkumných záměrů.

Fakulta bude rozvíjet a financovat zejména následující programy:

• rozvoj počítačové sítě fakulty a technického vybavení koncových uživatelů. Tato síť bude rozšiřována a zdokonalována i připojování počítačů do mezinárodních sítí.
• zlepšení prostorových podmínek, zajištění požární bezpečnosti i podmínek ochrany a bezpečnosti práce.

V rámci péče o personální rozvoj v oblastech vědy a výzkumu, pedagogiky i v oblastech ostatního zabezpečení chodu školy bude FSv ČVUT v souladu s celoškolskou koncepcí rozvíjet svoji vnitřní personální a mzdovou politiku s cílem postupné stabilizace a optimalizace pracovních sil a s rozvojem odměňování na vyšší mzdové úrovni při snižování mzdové nivelizace.

FSv ČVUT bude klást stále vyšší důraz na finanční, materiální i personální zabezpečení vědeckých a výzkumných činností, jejichž financování vidí v:

• rozšiřování grantové aktivity jak na národní, tak na mezinárodní úrovni,
• zapojování většího okruhu akademických zaměstnanců do výzkumné činnosti
• zapojení výzkumných kolektivů do projektů výzkumných center.

 

12.2. Investiční rozvoj

V průběhu roku 2000 a 2001 má být na ČVUT provedena celková analýza využití a vytížení nemovitostí ČVUT v současné dislokaci fakult a součástí a budou navrženy případné redislokace s ohledem na předpokládanou novou výstavbu a s ohledem na optimální využívání nemovitého majetku. Tento proces se dotkne i činnosti FSv ČVUT.

V oblasti investičního rozvoje objektů bude FSv ČVUT pokračovat především v rekonstrukcích a modernizacích s cílem dosáhnout optimálního využívání používaných prostor a snížit jejich energetickou a provozní náročnost. V souvislosti s rekonstrukcemi a modernizacemi stávajících objektů budovy A, B, C a D bude pozornost věnována též otázkám přístupového a bezpečnostního systému, včetně požární signalizace a zabezpečení všech objektů fakulty. Při financování úprav z hlediska požární bezpečnosti se předpokládá i účelová dotace MŠMT.

Při rekonstrukcích a modernizaci objektů fakulty především o rekonstrukce studoven, laboratoří, hygienických zařízení, energetického vybavení, instalačních vedení, fasád, střešních plášťů a podobně. V období 2001-2002 se předpokládá minimální potřeba cca 8 mil. Kč.

Z hlediska výstavby nových objektů či získání nových prostor je možné uvést představu z prognózy ČVUT: nástavba objektu D (cca 3500 m2), případně uvolnění části stávajících prostor fakultou architektury jejím přemístěním do nového objektu. Realizace je především závislá na finančních prostředcích, jejichž zdroj je zatím nespecifikovaný.

 

12.3. Rozvoj materiálního zabezpečení a infrastruktury

FSv ČVUT trvale pečuje o materiální rozvoj ve všech oblastech, výzkumné, vzdělávací a provozní činnosti, v rámci svých finančních možností, které ale v současné době fakultě neumožňují materiální vybavení na vysoké technické a technologické úrovni.

Přístrojové, technické, materiální a informační vybavení pracovišť včetně laboratoří a učeben považuje FSv ČVUT za svoji prioritu a snahou fakulty bude zabezpečit tuto oblast na co nejvyšší úrovni pro potřeby výukových a výzkumných činností.

K finančnímu zabezpečení těchto aktivit bude FSv ČVUT užívat investičních prostředků z fondů FRIM, dotací, darů a prostředků z vědecko-výzkumných projektů, výzkumných záměrů apod.

 

13. Ubytovací, stravovací, školicí a rekreační zařízení, péče o studenty

Pro studenty FSv ČVUT se předpokládá využívání celoškolských zařízení pro ubytování a stravování, které jsou organizačně zajišťovány SÚZ ČVUT.

Pro výuku a ke školicí činnosti jsou fakultou využívána střediska Černice, Počátky a Mariánská. Další rozšiřování vlastních objektů pro školicí či rekreační akce se zatím nepředpokládá. Podmínky provozu budou zlepšovány a zajišťovány cestou běžné údržby (cca 2 milionů Kč) a dalších rekonstrukcí.

Z hlediska potřeb FSv ČVUT je nutno dobudovat centrum informačních a poradenských služeb zaměřené na:

• zájemce o studium na FSv ČVUT
• studenty FSv ČVUT
• akademické pracovníky a zaměstnance FSv ČVUT
• veřejnost
• rozvíjet dosavadní základní poradenskou službu pro studenty - systém zástupců pedagogického proděkana (pro každý studijní obor) s tím, že každý z nich má pro poradenskou činnost - zejména pro nižší ročníky - 2 až 4 studijní poradce (v závislosti na počtu studentů).

Tělovýchova a sport

Rozšiřovat podmínky a nabídku pro sportovní život studentů FSv ČVUT:

• pestrou nabídkou výběrové tělesné výchovy
• zvýšeným využitím možností a nabídek tělovýchovných jednot ze všech fakult ČVUT
• modernizací stávajících tělovýchovných zařízení

Péče o studenty

Podporovat a rozvíjet opatření pro vyrovnání příležitostí studovat na FSv ČVUT. Pro budoucí uchazeče o studium pořádat i nadále každoročně přípravné kurzy z matematiky a z fyziky (prezenční) a distanční kurz z matematiky, kterými prošlo v roce 1999 více než 500 posluchačů.

Stipendia

Ve zvýšené míře využívat možnosti dané Stipendijním řádem FSv ČVUT v poskytování zejména účelových stipendií v případě tíživé sociální situace studenta.

Nadace, nadační fondy

Využití nadací a nadačních fondů, které jsou specificky zaměřené na podporu vzdělávání, např. Nadání J., M. a Zd.Hlávkových, Nadace 17.listopadu, Nadace ČVUT J.Hanzla.

Zdravotní péče

Podporovat v rámci ČVUT nadále rozvoj kvalitního a komplexního zajištění zdravotní péče v areálu Dejvice pro studenty a zaměstnance FSv ČVUT.

Ostatní aktivity

Podporovat činnost studentů na fakultě i na úrovni ČVUT směřující zejména ke zlepšování podmínek pro studium, ubytování a k dalšímu zabezpečení studentů. Za tím účelem prohlubovat spolupráci zejména se Studentskou unií.

 

II. Priority dlouhodobého záměru FSv ČVUT

• Trvalý rozvoj FSv ČVUT jako nedílné součásti výzkumné technické univerzity ČVUT v Praze.
• Důsledné propojení pedagogické, vědecké, výzkumné a umělecké činnosti. Vytváření podmínek pro rozvoj "škol" okolo význačných osobností.
• Podpora prohlubování integrity ČVUT ve všech studijních programech, společných vědeckých a dalších tvůrčích projektech a programech. Vytváření společných pracovišť, laboratoří a dalších celouniverzitních aktivit.
• Spolupráce s průmyslem, realizace výsledků vědecké, výzkumné a další tvůrčí činnosti.
• Všestranný rozvoj mezinárodní spolupráce s přihlédnutím k Lisabonské, Sorbonnské a Bolognské deklaraci.
• Propracování a další rozvoj systému celoživotního vzdělávání.
• Rozvoj informačních technologií a jejich využití ve výuce, vědecké, výzkumné a další tvůrčí činnosti.
• Omlazení vědeckopedagogického sboru.
• Spolupráce s neuniverzitními vysokými školami.
• Pružná aktualizace náplně výuky při současné stabilizaci studijních plánů.

 

III. Aktualizace dlouhodobého záměru

Aktualizace dlouhodobého záměru FSv ČVUT (stejně jako ČVUT) bude prováděna v souladu se zákonem č.111/1998 Sb. a rozhodnutím ministra školství, mládeže a tělovýchovy každoročně do 31.května příslušného kalendářního roku.

Stěžejní úkoly v oblastech činností fakulty pro rok 2000 jsou:

• Uplatnění zákona č.111/98 Sb. ve vnitřním životě FSv ČVUT.
• Příprava akreditace studijních programů bakalářského, magisterského a doktorského studia.
• Rozvoj programů pro celoživotní vzdělávání občanů.
• Zahájení zavádění nové komponenty STUDENT informačního systému.
• Zavedení tvorby rozvrhu pomocí expertního systému a příprava jeho budoucího propojení s komponentou STUDENT.

 

Dlouhodobý záměr FSv ČVUT byl projednán ve Vědecké radě FSv ČVUT dne 27.dubna 2000 a schválen Akademickým senátem FSv ČVUT dne 24.května 2000.