Zpráva z Československé studentské konference stavebních fakult

konané ve dnech 12.4. - 14.4.2002 v Bratislavě a Kočovcích

Jednalo se o druhý ročník konference zástupců studentských komor akademických senátů a studentských parlamentů stavebních fakult zemí bývalého Československa. Tento rok se poprvé sešli zástupci všech šesti fakult. Cílem konference byla výměna zkušeností z práce akademických senátů a studentských parlamentů a zjištění možnosti mobilit studentů mezi jednotlivými fakultami.

Jednání probíhalo ve čtyřech workshopech, z nichž jsme ve třech měli svého zástupce. Byly to:

Účinnost vysokoškolského zákona v ČR a SR (zastupoval ing. Tomáš Jiřikovský)
Zahraniční mobility (bez zástupce)
Dvojstupňové studium Bc. a Ing. (zastupoval Ing. Vratislav Filler)
Práce studenského parlamentu a akademického senátu (zastupoval Ing. Petr Souček)

Jednání bylo pro všechny strany informačně přínosné. Výsledky jednání z jednotlivých workshopů jsou uvedeny dále.

V závěru jednání bylo přijato usnesení ustavující konání dalších ročníků této konference:

Dohoda

Účastníci Česko-Slovenskej študentskej konferencie stavebných fakúlt v Kočovciach v dňoch 12. až 14.4.2002 sa uzniesli na následovnom:

oficiálny názov konferencie je "KOSTAF" (Konferencia stavebných fakúlt)
KOSTAF se bude konať minimálne raz za rok
KOSTAF usporiada niektorá zo zúčastnených fakúlt putovným systémom

Predsedovia Študentských komór akademických senátov stavebných fakúlt:
Michal Brúsil, STU Bratislava
Tomáš Pleško, VUT v Brně
Miroslav Bugár, ŽU v Žilině
Lucia Csóková, VŠB TU Ostrava
Marcel Behúň, TU Košice
Petr Souček, ČVUT v Praze

Výsledky jednání

Oficiální zprávu z jednání zpracuje a vydá pořádající strana, tedy kolegové z Bratislavy. Protože dosud není k dispozici, uvádíme zde dílčí výsledky z workshopů, jichž jsme se zúčastnili. Tyto výsledky jsou zpracovány na základě poznámek vytvářených během workshopu.

Workshop "ZAHRANIČNÉ MOBILITY"

Protože jsme v tomto workshopu neměli své zástupce, budou zde uvedeny pouze obecné cíle.

Snaha o široký rozvoj zahraničních mobilit v ose ČR - SR. Výhodou je neexistence jazykové bariéry.
Představa - povinně alespoň jeden semestr na jiné škole.
Představa - Bc. na jedné škole, Ing. na jiné.
To vše bude možné při větším uznávání předmětů, sjednocení kreditního systému a konečném zavedení strukturovaného studia.

Workshop "DVOJSTUPŇOVÉ ŠTÚDIUM BC. A ING."

(Vratislav Filler)
Zajímavé informace o zavádění strukturovaného studia na jednotlivých školách.

Poznámka: dále bude používán u nás běžný termín "strukturované studium".
Poznámka: Obsah tohoto workshopu se (z podnětu pražského zástupce) rozšířil i o vzájemné informování o stavu doktorandského studia.

Všechny fakulty jsou srozuměny a chystají se na zavedení strukturovaného studia. Způsob zavádění a cílová podoba strukturovaného studia ale vykazují značné místní odlišnosti. Situace na fakultách je následující:

Bratislava

Stavebná fakulta Slovenské technické univerzity v Bratislavě je zatím jedinou ze stavebních fakult, která již zavedla systém strukturovaného studia. Tak rychlé zavedení nového systému bylo umožněno převodem studijních programů z inženýrských na bakalářské za běhu. Počty let pro bakalářské, inženýrské a doktorandské stupně studia jsou 3+2+3. Úspěšní bakaláři jsou automaticky přijati na inženýrské studium.

Studijní plány po přechodu na strukturované studium vypadají následovně: 1. a 2.semestr se věnují teoretickým předmětům (matematika, fyzika). Do 3. a 4.semestru byly přidány předměty (realizace staveb). V některých oborech se podařilo přesunout část předmětů do vyšších (inženýrských) semestrů, ze strany kateder však proti tomu panuje silný odpor. 5. a 6.semestr jsou velmi náročné, zejména pro zařazení obtížných předmětů (betony, ocel) a pro nedostatek prostoru k tvorbě bakalářské práce. Proto se stalo častým jevem rozkládání, na inženýrské studium postoupí bez zpoždění pouze okolo 1/3 ročníku.

V inženýrském studiu je zajímavá a hojně využívaná nabídka volitelného 11.semestru obsahujícího balík ekonomických předmětů. Uvažuje se (neznámo na jaké úrovni) o zmenšení počtu nutných kreditů v ing. studiu. Předpokládá se, že většina studentů bude již během ing. studia současně pracovat v praxi.

V doktorském studiu je zajímavou myšlenkou existence přijímacích zkoušek z cizího jazyka. Externí studium není možné.

Žilina

Studijní plány na strukturované studium jsou schváleny a od září 2002 se systém rozjede naplno. Rozložení ročníků je opět 3+2+3. Studijní plány bakalářského studia obsahují úvodní předměty, inženýrské studium pak úvodní předměty rozšiřuje a přidává další.

Protože v současném studijním plánu existovala povinnost mít na konci třetího ročníku splněno vše, nebude s přechodem větší problém. Za jistou troufalost lze označit otevírání neakreditovaných programů, u kterých se počítá s teprve dodatečnou akreditací. Externě studuje v Žilině pouze kolem deseti lidí. Doba na dokončení studia je 6 let.

Košice

Se zavedením strukturovaného studia počítají tak od roku 2004/2005, vše je zatím na teoretické úrovni v řešení vědecké rady. Počítá se s délkami studia 3,2 a 3 roky.

Externí studium není zavedeno, studuje ale několik individuálních studentů ze zahraničí. Toto studium v kombinaci angličtiny a slovenštiny je hrazené.

Brno

Zatím se se zavedením strukturovaného studia příliš nespěchá. Nejspíš až v roce 2005. Akreditace tedy nejsou provedeny. Počítá se se systémem 3+2+3. Změny, které budou provedeny, by neměly být formální.

Distančně zde studují asi 2-3% posluchačů.

Ostrava

Bakalářské studium zatím není zavedeno. Počítá se se systémem 3+2,5+3. Problém je zejména u matematiky.

Dálkové studium je možné v oboru Pozemní stavby.

Praha

Naše příprava na strukturované studium se zdá být dostatečně včasná. Ohlas vzbudil plánovaný systém 4+1,5(2)+3. Naopak překvapen jsem byl bratislavským zaváděním bakalářských programů "za chodu" a poněkud riskantním rozjezdem neakreditovaných oborů v Žilině. Před českými školami máme časový náskok. Navíc se zdálo, že tamní ochota k zavádění strukturovaného studia není příliš velká.

Další závěry

Kromě popisu situace na našich školách, jsme se v diskusi věnovali širokému spektru problémů vyplývajících ze zavádění strukturovaného studia. Jedním z nich je vize obou států o poměru bakalářů jdoucích do praxe a pokračujících v inženýrském studiu. Slovenská představa je zhruba 50% na 50%. S tím souvisí i otázka uplatnění bakalářů v praxi a z toho vyplývající sestavení studijních plánů. Zde jsme se shodli, že absolvent bakalářského kursu musí být rozhodně schopen do praxe nastoupit, ale další závěry jsme nevyvozovali. Třetím problémem zavádění bakalářských studijních programů je obecně zakořeněná představa, že "bakalář je nedodělaný vysokoškolák". Shodli jsme se, že tuto mylnou představu lze odstranit jedině produkováním vysoce kvalitních bakalářů.

Dalším tématem diskuse byly formy informování studentů o činnosti akademických institucí. Zde se všichni shodli, že s tím je problém, neboť studenti nemají příliš velký zájem takovéto věci sledovat. Problém je taktéž se studentskými časopisy. Patrně nejlépe je to vyřešeno v Brně, kde se studentský časopis Kult vkládá do infa rektorátu a vychází tak v nákladu kolem pěti tisíc výtisků. Na ostatních fakultách většinou fungují buď universitní nebo studentské časopisy. Na bratislavských kolejích je stále funkční systém rozhlasu po drátě.

Jako jediná z fakult máme zavedený úplný elektronický systém přihlašování na předměty a zkoušky. Jen v Ostravě(?) je zavedený menší (ale uživatelsky příjemnější) systém postavený na fakultním intranetu, který umožňuje získat informace o udělených známkách a omezené pozměnění rozvrhu dle požadavků studenta.