Doktorský studijní program Stavební obnova památek

 


Problematika ochrany a obnovy památek má v našich zemích hlubokou a dlouholetou tradici a široké uplatnění. Obnova kulturních památek, ale i historických, nechráněných staveb patří k nejsložitějším úkolům, se kterými se projektant, architekt, památkář či stavební firma mohou setkat. Komplexní návrh a kvalitní provedení obnovy stavby vyžaduje co nejužší spolupráci všech technických disciplín, podílejících se na tvorbě konceptu obnovy (sanace), souběžně s konceptem památkovým a architektonickým. Studijní program Ochrana a obnova památek se svou náplní z hlediska uplatnění svých absolventů v moderní společnosti snaží o konkretizaci této vazby v rámci třetího – doktorského stupně studia.

Kvalitě znalostí a dovedností doktora tohoto studijního programu odpovídá především jeho multidisciplinární pojetí, s vyváženými podíly architektury, památkové péče, urbanismu, krajinářství, stavitelství a inženýrství s důrazem na soudobé hodnoty kulturního dědictví, chápání architektury a životního prostředí a moderní technologie. Opomenuta není ani složka humanitní, zejména ve vazbách na historii, sociologii a ekologii.


Absolvent doktorského studia je hluboce erudovaným odborníkem, s komplexními znalostmi ochrany kulturního dědictví, historických konstrukcí a materiálů staveb, technologických postupů jejich obnovy a zabezpečení, který bude připraven řešit úkoly obnovy, regenerace a rozvoje městského a venkovského prostoru. Rovněž je seznámen s principy architektonické a konstrukční tvorby, historickými a teoretickými kořeny architektury a urbanismu. Na rozdíl od absolventa magisterského studia je vybaven rozšířeným vědecko-teoretickým základem, umožňujícím zaujímat nové postoje, vytvářet nové metody a řešení nově vznikajících problémů v rámci trvale udržitelného rozvoje, to vše s ohledem na kulturně historické souvislosti rozvoje městského a venkovského prostoru. Je připraven nalézt uplatnění především jako koncepční pracovník v důležitých institucích, zabývajících se památkovou péčí, rozvojem sídel, jejich regenerací a obnovou včetně tvorby koncepce krajiny, dále pak v řídících a rozhodovacích funkcích orgánů státní správy, v pedagogických a vědeckých funkcích na vysokých školách a výzkumných pracovištích.