Dokument neplatný

Vyhláška o studiu pro studenty Fakulty stavební

Fakulta stavební vydává tuto Vyhlášku o studiu pro studenty fakulty stavební v souladu se zákonem č.111/1998 Sb. a ve shodě se Studijním a zkušebním řádem pro studenty Českého vysokého učení technického v Praze. Vyhláška se vztahuje na všechny typy a formy studia v akreditovaných studijních programech na ČVUT, fakultě stavební (dále jen fakulta) a nabývá platnosti od akademického roku 1999/2000.

Vyhláška o studiu se skládá ze dvou dílů :

1. Magisterské a bakalářské studium
2. Doktorské studium

I. MAGISTERSKÉ A BAKALÁŘSKÉ STUDIUM

ČÁST PRVNÍ
STUDIUM

§1

Přijímání ke studiu

1. Pravidla a podmínky pro přijetí ke studiu bakalářských a magisterských studijních programů akreditovaných a uskutečňovaných na fakultách Českého vysokého učení technického v Praze (dále jen "ČVUT") upravuje Řád přijímacího řízení ČVUT.
2. Podmínky pro přijetí ke studiu studijních programů vyhlašuje děkan po předchozím schválení Akademickým senátem fakulty.
3. Uchazeč se stává studentem a členem akademické obce ČVUT, fakulty stavební dnem zápisu na fakultu.

§2

Studijní plány

1. Studijní plány vypracovávají pedagogické rady oborů.
2. Studijní plány obsahují studijní předměty (dále jen předměty), základní formy výuky a počet kreditů, tj. počet hodin výuky předmětu v týdnu v jednom semestru (dále kredity). Studijní plány dále stanoví, z kterých předmětů jsou předepsány zápočty, klasifikované zápočty a zkoušky.
3. Studijní plány jsou rozděleny na dva bloky (etapy) a semestr určený pro zpracování diplomové (bakalářské) práce. První blok (etapa) trvá u magisterského studia šest semestrů a u bakalářského studia čtyři semestry, druhý blok (etapu) tvoří zbývající semestry doporučeného časového plánu studia bez semestru určeného pro zpracování diplomové (bakalářské práce).

§3

Časový plán studia

1. Doba studia je stanovena jako doba od prvního zápisu do studijního programu do jeho ukončení podle §18. Do doby studia se započítávají i všechna přerušení studia. Maximální doba studia ve studijním programu bakalářském je 6 roků, ve studijním programu magisterském je 10 roků a v magisterském studijním programu navazujícím na bakalářský studijní program je 5 roků.
2. Fakulta vypracovává pro studenty doporučený časový plán studia, tj.doporučení časového postupu zápisu předmětů, jehož dodržení umožní dokončit studium ve standardní době studia. V doporučeném časovém plánu studia jsou předměty zařazeny do semestrů a ročníků.
3. Studium části studijního plánu uvedené v prvním ročníku doporučeného časového plánu studia je student povinen dokončit nejpozději do dvou let studia od prvního zápisu na studijní obor. Do této doby se nezapočítává doba, po kterou měl student studium přerušeno.
4. První blok (etapu) studia je student povinen dokončit u magisterského studia nejpozději do pěti let studia od prvního zápisu na studijní obor, u bakalářského studia nejpozději do čtyř let studia od prvního zápisu na studijní obor. Do této doby se nezapočítává doba, po kterou měl student studium přerušeno.
5. Student musí obhájit diplomovou (bakalářskou) práci a složit státní závěrečnou zkoušku nejpozději do jednoho roku od konce zkouškového období semestru, v  němž měl poprvé zapsány poslední z předepsaného počtu kreditů doporučeného časového plánu studijního oboru (§2, odst.3). V tomto roce nemá povinnost zápisu nových kreditů (§14, odst.1).
6. Do celkového počtu se nezapočítávají kredity za absolvování výuky tělesné výchovy.

§4

Zápis

1. Zápisem předmětu získává student právo účastnit se výuky, získávat zápočty a klasifikované zápočty a konat zkoušky. Zápis se koná před zahájením každého semestru v termínech stanovených děkanem a vyznačuje se studentům ve výkaze o studiu. Zápis studentů a kontrolu správnosti jimi zapsaných předmětů provádí studijní oddělení fakulty.
2. Student si zapisuje do výkazu o studiu povinné předměty, volitelné skupiny předmětů i jednotlivé volitelné předměty podle studijního plánu studijního oboru, bloku (etapy) studia a formy studia.
3. Student si může zapsat nad předepsaný rozsah studia studijního plánu oboru (§2, odst.2) jakékoli předměty vypsané katedrami.
4. Bližší podmínky pro zápis předmětů do jednotlivých semestrů stanoví §14.
5. Organizaci zápisu zajišťují proděkani studijních oborů podle pokynů děkana.

§5

Organizace školního roku

1. Začátek akademického roku a začátek organizované výuky stanoví rektor a vyhlásí závazný harmonogram akademického roku vysoké školy. Akademický rok se dělí na zimní semestr, letní semestr, zkouškové období zimního semestru, zkouškové období letního semestru a období prázdnin. Časový plán akademického roku pro fakultu vyhlásí děkan fakulty.
2. V každém semestru je 14 týdnů výuky a každé zkouškové období trvá 6  týdnů. Výuka je organizována podle týdenních rozvrhů. Po dobu hlavních prázdnin lze konat tělovýchovné kurzy, exkurze, odbornou praxi, případně i jiné formy výuky.

§6

Výuka a její organizace

1. Formami organizované výuky jsou zejména přednášky, semináře, ateliéry, projekty, různé typy cvičení, laboratoře, řízené konzultace, odborné praxe a exkurze.
2. Studentům přednášejí profesoři a docenti a s pověřením děkana na návrh vedoucího katedry i jiní akademičtí pracovníci. Přednášky mohou s pověřením děkana konat i významní odborníci z vědeckovýzkumných pracovišť a z praxe. Obsah přednášek odpovídá obsahu vzdělávání v jednotlivých studijních oborech, který je uveden ve studijních plánech a programech předmětů (§8).
3. Semináře, ateliéry a projekty vedou akademičtí pracovníci a odborníci z  vědeckých pracovišť nebo z praxe. V nich se za aktivní účasti studentů teoreticky a metodologicky rozvíjí a prohlubuje odpřednášená látka a látka určená k samostudiu.
4. Cvičení vedou akademičtí pracovníci a odborníci z vědeckých pracovišť a z praxe. Na cvičeních se za aktivní účasti studentů aplikuje odpřednášená, popř. k samostatnému studiu uložená látka z předmětu na praktických příkladech, cílevědomě se procvičují vědomosti potřebné pro praktické a teoretické zvládnutí předmětu. Upevňují a prohlubují se vědomosti studentů. Specifickým typem cvičení jsou experimentální laboratorní práce, práce na počítačích a výuka v terénu.
5. Řízené konzultace jsou organizovanou formou výuky, která může nahrazovat jiné formy a části výuky.
6. Exkurze slouží zejména k tomu, aby si studenti ověřovali teoretické vědomosti získané výukou některých předmětů a seznamovali se s metodami práce v praxi.
7. Odborná praxe slouží k upevnění vědomostí a dovedností získaných studiem a k získání nových vědomostí a dovedností na základě poznání práce v  podnicích, orgánech a organizacích, v nichž studenti odbornou praxi konají.
8. Speciální konzultace jsou doplňkovou formou výuky. Pomáhají studentům při samostatném studiu a vyhlašují je v každém semestru všichni vyučující. Při speciálních konzultacích jsou studenti usměrňováni v obsahu a metodách studia, metodice vědeckovýzkumné a odborné činnosti. Speciálními konzultacemi se může doplňovat příprava studentů ke zkoušce.
9. Účast na přednáškách je doporučená. Účast na ostatních formách organizované výuky je zpravidla kontrolována a požadavky pro účast stanoví příslušný vedoucí katedry.
10. Zodpovědný učitel předmětu je pracovník, na kterého vedoucí katedry přenesl odpovědnost za výuku předmětu pro daný semestr. Pro jeden předmět může vedoucí katedry jmenovat i více zodpovědných učitelů.
11. Na výuce se mohou podílet i studenti doktorských studijních programů a vynikající studenti magisterských studijních programů.
12. Zodpovědný učitel předmětu může studentovi, který se nemohl zúčastnit určité části výuky, umožnit splnění studijních povinností jiným způsobem.

§7

Předměty

1. Studijní plán je sestaven z:
   1. povinných předmětů,
   2. volitelných skupin předmětů - modulů,
   3. volitelných předmětů.
2. Povinné předměty jsou základem studia pro studijní obor, volbou ucelených skupin předmětů (modulů) v rámci studijního oboru si student sám určuje profesní zaměření svého odborného profilu a volitelnými předměty si rozšiřuje odborný profil podle svého zájmu. Volitelnými předměty si student doplňuje rozsah zejména druhého bloku (etapy) studia na předepsaný počet kreditů, v případě jeho zájmu i nad tento předepsaný rozsah.
3. Nabídku modulů předkládá studentům pedagogická rada oboru, jednotlivé volitelné předměty nabízejí studentům katedry.
4. O absolvování modulu se studentovi vydá na jeho žádost potvrzení.

§8

Program předmětu

1. Vedoucí katedry odpovídá za zpracování a zajištění programů předmětů podle semestrů a bloků (etap) studia včetně nabídky volitelných předmětů.
2. Programy předmětů obsahují pro každý povinný i volitelný předmět zejména:
   1. název předmětu, počet kreditů (včetně jejich členění na jednotlivé formy výuky), semestr,
   2. zodpovědného učitele předmětu a vyučující,
   3. obsah předmětu,
   4. předpoklady pro studium předmětu,
   5. požadavky, jejichž splnění je podmínkou k ukončení předmětu,
   6. způsob kontroly znalostí při ukončení předmětu (§10),
   7. soupis základní literatury.

§9

Kontrola studia

1. Při kontrole studia se kontroluje, zda student
   1. splnil studijní povinnosti příslušného bloku (etapy) studia, tj.složil všechny zápočty, klasifikované zápočty a zkoušky z předmětů předepsaných studijním plánem,
   2. splnil minimální počet kreditů z předmětů studijního plánu za uplynulý semestr nebo rok studia podle odst.2d.
2. Během studia se provádí tyto kontroly plnění studijních povinností a studijních výsledků:
   1. kontrola splnění studijních povinností uvedených v prvním ročníku doporučeného časového plánu studia před uplynutím doby studia dle §3 odst.3,
   2. kontrola splnění studijních povinností a výsledků prvního bloku (etapy) studia před uplynutím doby studia dle §3 odst.4,
   3. kontrola splnění studijních povinností druhého bloku (etapy) studia a kontrola výsledků za celé studium před uplynutím maximální doby studia dle §3 odst.1,
   4. kontrola splnění minimálního počtu kreditů z předmětů studijního plánu nutných pro pokračování ve studiu
      • 10 kreditů - za první semestr studia
      • 20 kreditů - za první akademický rok (2 semestry)
      • 30 kreditů - za každý další akademický rok studia (2 semestry) nebo za poslední dva semestry, kdy student byl studentem ze zákona
      • 15 kreditů - za každý další akademický rok studia (2 semestry) pokud část akademického roku nebyl studentem ČVUT ze zákona (přerušení studia, přestup apod.)
3. O kontrolu splnění studijních povinností a výsledků studia podle odst.2a a 2b musí student písemně požádat nejpozději do 31.7. příslušného školního roku, kdy mu končí doba pro kontrolu podle §3 (podrobnosti o kontrolách uvedených v bodech b, c odstavce 2 viz část třetí a čtvrtá tohoto předpisu). Pokud student o kontrolu do předepsané doby nepožádá nebo podmínky kontroly do předepsané doby nesplní, studium se mu ukončuje (§18 odst.2b). V odůvodněných případech může děkan udělit výjimku.

§10

Kontrola znalostí z předmětu

1. Způsob ukončení předmětu je stanoven pedagogickou radou oboru ve studijním plánu a provádí se:
   1. zápočty (z),
   2. klasifikovanými zápočty (kz),
   3. zkouškami (zk).
2. V předmětu, v němž je studijním plánem předepsán zápočet i zkouška, je získání zápočtu podmínkou pro konání zkoušky z příslušného předmětu.
3. Znalosti z předmětu se mohou kontrolovat průběžně. Průběžnou kontrolou se sleduje osvojení si vědomostí získaných všemi formami výuky a v samostatném studiu i úroveň vypracování zadaných prací.
4. Průběžnou kontrolu studia provádějí učitelé zejména kontrolními otázkami, testy, zadáváním studijních úkolů, písemnými pracemi a jejich hodnocením.

§11

Zápočty a klasifikované zápočty

1. Zápočet se uděluje za splnění požadavků určených programem předmětu.
2. Klasifikovaný zápočet je zápočet, při kterém se hodnotí splnění vymezených požadavků klasifikačním stupněm: "výborně" (1), "velmi dobře" (2), "dobře" (3) nebo hodnocením "nevyhověl" (4).
3. Zápočet a klasifikovaný zápočet uděluje učitel, který vyučuje příslušný předmět. Student, kterému nebyl udělen zápočet nebo klasifikovaný zápočet, může požádat o přezkoumání. Ve věci udělování zápočtu a klasifikovaného zápočtu rozhoduje s konečnou platností vedoucí katedry.
4. Požadavky na udělení zápočtu a klasifikovaného zápočtu včetně časového rozložení zadávaných úkolů, průběžné kontroly studia a termínu splnění podmínek udělení zápočtu nebo klasifikovaného zápočtu oznámí učitel vyučující předmět s dostatečným předstihem. Termínem splnění podmínek udělení zápočtu nebo klasifikovaného zápočtu je poslední výukový týden v semestru.
5. Zápočet a klasifikovaný zápočet vyznačí učitel ve výkazu o studiu. Klasifikovaný zápočet vyznačí známkami podle odst.2. Hodnocení "nevyhověl" do výkazu o studiu nezapisuje. Udělené i neudělené zápočty a klasifikované zápočty vyznačí učitel ve výkazu o zápočtech a zkouškách, vedeném na studijním oddělení fakulty. Katedra je povinna vést o zápočtech a klasifikovaných zápočtech vlastní písemné záznamy nezávislé na informačním systému a archivovat je po dobu deseti let.
6. Studentovi, kterému nebyl udělen zápočet v termínu podle odst.4 nebo který při klasifikovaném zápočtu nevyhověl, může vyučující povolit splnění podmínek k získání zápočtu nebo klasifikovaného zápočtu v náhradním termínu, u předmětů se zkouškou nejpozději do termínu zkoušky pro příslušný předmět, nejpozději však do zápisu do semestru, v němž je předmět pro stejný obor vypsán znovu.
7. Student, který nezískal zápočet nebo nevyhověl u klasifikovaného zápočtu, a to ani v náhradním termínu, si může zapsat předmět znovu. Pokud i při druhém zapsání zápočet nezíská, studium je mu ukončeno podle §19 odst. 1e.

§12

Zkoušky

1. Zkouškou se prověřují vědomosti studenta z příslušného předmětu a jeho schopnost samostatně a tvořivě uplatňovat teoretické poznatky při hodnocení praktických jevů a situací a při praktickém rozhodování.
2. Zkoušky jsou:
   1. ústní,
   2. písemné,
   3. písemné a ústní,
   4. praktické a ústní,
   5. praktické a písemné.
3. Zkoušky a opravné zkoušky konají studenti zpravidla u profesorů a docentů, kteří jim předmět přednášeli, ve výjimečných případech i u jiných učitelů určených vedoucím katedry (dále jen zkoušející).
4. Zkoušející předmětu určí termíny pro konání zkoušek v dostatečném počtu a časovém předstihu tak, aby se mohli studenti přihlásit ke zkoušce před zahájením zkouškového období.
5. Student koná zkoušku zpravidla u jednoho zkoušejícího a v jednom dni.
6. Výsledek zkoušky klasifikuje jen zkoušející, a to známkami: "výborně" (1), "velmi dobře" (2), "dobře" (3), nebo hodnocením "nevyhověl". Při klasifikaci se může přihlížet též k výsledkům průběžné kontroly studia.
7. Výsledek zkoušky vyznačí zkoušející ve výkazu o studiu a připojí datum a podpis. Hodnocení "nevyhověl" se do výkazu o studiu nezapisuje. Výsledky všech zkoušek včetně hodnocení "nevyhověl" vyznačí zkoušející ve výkazu o zápočtech a zkouškách vedeném na studijním oddělení fakulty. Katedra je povinna vést o výsledcích zkoušek vlastní písemné záznamy nezávislé na informačním systému a archivovat je po dobu deseti let.
8. Pokud se student nemůže dostavit na termín zkoušky, na který se přihlásil, je povinen se předem omluvit zkoušejícímu. Student se může z vážných důvodů dodatečně omluvit nejpozději do pěti kalendářních dnů od určeného termínu pro konání zkoušky. O důvodnosti dodatečné omluvy rozhoduje s konečnou platností vedoucí katedry. Pokud se student nedostavil ke zkoušce a svoji neúčast neomluvil nebo pokud odstoupil od zkoušky, jeho hodnocení je nevyhověl.
9. Zkoušky z předmětů uvedených v doporučeném časovém plánu prvního ročníku je student povinen dokončit nejpozději do dvou let studia od prvního zápisu na studijní obor. Za poslední den tohoto druhého roku se považuje den před zápisem do třetího roku studia. Ostatní zkoušky za první blok (etapu) studia je student povinen dokončit u magisterského studia nejpozději do pěti let studia od prvního zápisu na studijní obor, u bakalářského studia nejpozději do čtyř let od prvního zápisu na studijní obor (§9 odst.3). Za poslední den první etapy studia se považuje den před zápisem do šestého roku magisterského studia nebo pátého roku bakalářského studia. Zkoušky za druhý blok (etapu) studia je student povinen vykonat nejpozději do posledního dne podání přihlášek ke SZZ (§26 odst.1).
10. Student může na vlastní žádost, pokud s tím vyučující souhlasí, vykonat zkoušku z předmětu, který je podle studijního plánu zakončen pouze zápočtem.
11. Studentovi, který se nepřihlásil ke zkoušce ve zkouškovém období v semestru, v němž měl předmět zapsán nebo u řádné zkoušky neuspěl, může učitel povolit konání zkoušky či opravné zkoušky (§13) v následujícím období, nejpozději však do zápisu do semestru, v němž je předmět pro stejný obor vypsán znovu.
12. Student, který zkoušku úspěšně nevykonal, si může předmět zapsat znovu. Pokud i při druhém zapsání předmětu zkoušku úspěšně nevykonal, studium je mu ukončeno dle §19 odst.1 e.

§13

Opravné zkoušky

1. Pokud student u zkoušky nevyhověl, může konat zkoušku v prvním opravném termínu. Pokud byl i při zkoušce v prvním opravném termínu hodnocen stupněm nevyhověl, může konat zkoušku ve druhém opravném termínu. Další opravná zkouška je nepřípustná.
2. Na žádost studenta nebo zkoušejícího se opakování zkoušky koná před tříčlennou komisí (včetně zkoušejícího). V případě písemné zkoušky bude provedeno komisionální přezkoušení. Komisi sestavuje vedoucí katedry, přičemž jeden člen komise musí být z jiné katedry. Je-li zkoušejícím vedoucí katedry, jmenuje komisi děkan.
3. Student, který nevyhověl u zkoušky ani ve druhém opravném termínu, si může zapsat předmět znovu. Pokud i při druhém zapsání předmětu byl student u zkoušky ve druhém opravném termínu hodnocen stupněm nevyhověl, studium se ukončuje podle §19 odst.1 e.

ČÁST DRUHÁ
PRŮBĚH ŘÁDNÉHO STUDIA

§14

Zápis předmětů do semestru

1. Při zápisu do semestru studia je student povinen si zapsat předměty studijního plánu v rozsahu minimálně 15 kreditů v semestru nebo diplomovou práci, v bakalářském studiu minimálně 15 kreditů nebo bakalářskou práci, nebo praxi. V prvním bloku (etapě) studia je student povinen zapsat si ve čtyřech semestrech studia navíc po dvou kreditech tělesné výchovy.
2. Při zápisu je student povinen prokázat pro pokračování ve studiu, že splnil za předchozí období studia minimální počet kreditů z předmětů studijního plánu dle §9 odst.2d. Do tohoto počtu se nepočítají kredity tělesné výchovy.
3. Předměty, které měl již student jednou zapsány, si může zapsat znovu; do povinného minimálního rozsahu 15 kreditů v semestru se však nezapočítávají. Každý předmět si student může zapsat nejvýše dvakrát.
   (Aplikace §14 odst.3 viz Vyhláška děkana FSv ČVUT v Praze č.1/99)
4. Předpoklady pro studium předmětu stanovuje zodpovědný učitel v programu předmětu (§8).
5. Splnění podmínek zápisu předepsaných těmito studijními předpisy kontroluje studijní oddělení. Splnění podmínek zápisu volitelných předmětů kontroluje katedra.
6. Studentovi, který si nezapsal v semestru minimálně 15 kreditů z předmětů učebního plánu a který nezanechal studia podle §16, či studentovi, který při zápisu neprokázal, že splnil za kontrolované období alespoň minimální počet kreditů z předmětů studijního plánu dle §9 odst.2d, je studium ukončeno dle §19 odst.1b, c.
7. Student je povinen se dostavit k zápisu osobně v řádných termínech stanovených děkanem.
8. Nedostaví-li se student k zápisu v řádném termínu, je povinen se osobně či písemně omluvit do pěti kalendářních dnů od data zápisu. O důvodnosti omluvy rozhoduje děkan. Náhradní termín zápisu se koná nejpozději v prvním výukovém týdnu v semestru.
9. Studentovi, který se nedostaví k řádnému ani náhradnímu zápisu a studium nepřerušil dle §15 či studia nezanechal dle §16, se studium ukončuje dle §19 odst.1 a.
10. Diplomová (bakalářská) práce se zapisuje do výkazu o studiu.

§15

Přerušení studia

1. Přerušení studia povoluje děkan na základě písemné žádosti studenta. Studium lze přerušit během studia vícekrát, přičemž nejdelší celková doba přerušení studia je taková doba, která spolu se standardní dobou studia nepřesáhne maximální dobu studia podle §3 odst.1. Přerušení studia se vyznačuje do výkazu o studiu a do dokumentace vedené o studentovi. Po dobu přerušení studia není osoba studentem dle §54 odst.2 zákona č.111/1998 Sb.
2. Minimální doba přerušení je jeden semestr. V průběhu zkouškového období může být studium přerušeno jen ze zvláště závažných důvodů. S výjimkou závažných, zejména zdravotních důvodů, lze studium přerušit nejdříve po úspěšném ukončení prvního akademického roku (§9 odst.2d).
3. Uplynutím doby, na kterou bylo studium přerušeno, vzniká tomu, jemuž bylo studium přerušeno, právo na opětovný zápis. Pokud se v daném termínu nezapíše a do pěti dnů se písemně neomluví, posuzuje se to jako nesplnění povinností a studentovi se ukončí studium podle §19 odst.1 a. Zmeškání lhůty může děkan v odůvodněných případech prominout. Pominou-li důvody pro přerušení studia, může děkan na písemnou žádost toho, jemuž bylo studium přerušeno, ukončit přerušení studia i před uplynutím stanovené doby přerušení studia. Zařazení do studia se může podmínit vykonáním rozdílových zkoušek.

§16

Zanechání studia

1. Student, který hodlá zanechat studia, to oznámí písemně děkanovi. Fakulta bere toto oznámení na vědomí a písemně informuje studenta o ukončení jeho studia k datu doručení oznámení fakultě.

§17

Vyloučení ze studia

1. Vyloučit studenta lze podle §65 odst.1c zákona č.111/1998 Sb. a podle §2 odst.1b, c disciplinárního řádu pro studenty ČVUT za disciplinární přestupek.
2. Ze studia bude vyloučen dle §67 zákona student, který byl ke studiu přijat v důsledku svého podvodného jednání.

§18

Ukončení studia

1. Studium se řádně ukončuje absolvováním studia v příslušném studijním programu. Dnem ukončení studia je den, kdy byla vykonána státní závěrečná zkouška předepsaná na závěr studia nebo její poslední část.
2. Studium se dále ukončuje:
   1. zanecháním studia podle §16,
   2. nesplněním požadavků vyplývajících ze studijního programu podle studijního a zkušebního řádu (§19 odst.1),
   3. odnětím akreditace studijního programu,
   4. zánikem akreditace studijního programu ,
   5. vyloučením ze studia podle §17.

§19

Ukončení studia nesplněním požadavků a studijních povinností vyplývajících ze studijního programu

1. Studium se ukončuje studentovi:
   1. který se v termínu stanoveném pro zápis dle §14 odst.9 a §15 odst.3 nezapsal do studia a do pěti kalendářních dnů po uplynutí stanoveného termínu se neomluvil,
   2. který si nezapsal v semestru nejméně 15 kreditů z předmětů studijního plánu (§14, odst.1), s výjimkou podle §3, odst.5,
   3. který nezískal za kontrolované období minimální počet kreditů nutný pro pokračování ve studiu z předmětů studijního plánu (§9 odst.2d),
   4. který do stanovené doby nepožádal o kontrolu splnění studijních povinností podle §9 odst.3,
   5. který předmět úspěšně v termínu dle §11 odst.6 a §12 odst.11 neukončil ani při druhém zapsání předmětu,
   6. který nesplnil některé z kontrol studia dle §9,
   7. který nevykonal SZZ nejpozději v termínu uvedeném v §3 odst.1 a odst.5,
   8. který byl i při opakování SZZ hodnocen stupněm nevyhověl (§33 odst.4).
2. Dnem ukončení studia:
   1. podle odst.1 a) je den zápisu,
   2. podle odst.1 b) je den zápisu,
   3. podle odst.1 c) je den zápisu,
   4. podle odst.1 d) je 31.7. příslušného akademického roku,
   5. podle odst.1 e) je poslední den před zápisem do semestru, v  němž je předmět pro stejný obor vypsán znovu (§11 odst.6 a §12 odst.11),
   6. podle odst.1 f) je den, kdy uplynula doba stanovená pro příslušnou kontrolu dle §3 odst.3 a 4,
   7. podle odst.1 g) je den, kdy uplynula doba studia dle §3 odst.1  a 5,
   8. podle odst.1 h) je den, kdy byl student při opakování SZZ hodnocen stupněm nevyhověl,
3. Studentovi, který studium ukončil dle §18 odst.2, vydá děkan na jeho žádost doklad o vykonaných zkouškách nebo doklad o studiu, kde současně uvede, že student studium nedokončil.

§20

Přestupy

1. Student fakulty ČVUT může nejdříve po úspěšném ukončení prvního akademického roku studia podle §9 odst.2 d) požádat o přestup do studijního programu uskutečňovaného na kterékoliv fakultě ČVUT. Přestup lze povolit po úspěšném ukončení prvního akademického roku studia též studentovi z jiné vysoké školy v České republice nebo ze zahraniční vysoké školy. Podmínky přestupu a rozhodování o něm je v kompetenci děkana přijímající fakulty, což platí i o zařazení studenta do konkrétního úseku studia podle doporučeného časového plánu studia ve studijním programu uskutečňovaném na přijímající fakultě.
2. Studentovi, který absolvoval studijní program nebo jeho část, uskutečňovaný na jiné fakultě ČVUT, na jiné vysoké škole v České republice nebo v  zahraničí, může děkan na základě jeho žádosti uznat absolvované úseky studia (semestr, akademický rok nebo blok), pokud od jejich splnění neuplynulo více než pět let. Děkan může na základě žádosti studenta rozhodnout o započítání (uznání) jednotlivých předmětů.
3. Uznání podle odst.2 lze podmínit vykonáním rozdílových zkoušek.
4. O přestupu na jiný studijní obor ve stejném studijním programu rozhoduje děkan, stejně jako o přestupu na jinou formu studia ve stejném studijním programu.
5. Při přestupu studentů podle odstavce 4 a studentů studijních programů uskutečňovaných na ostatních fakultách ČVUT se do doby studia podle §3 odst.1 započítává doba od prvního zápisu do původního studijního programu uskutečňovaného fakultou ČVUT. U studentů přestupujících ze studijního programu uskutečňovaného jinou vysokou školou v ČR nebo vysokou školou v zahraničí se započítává doba studia odpovídající uznaným úsekům studia nebo uznaným předmětům. Děkan ve svém rozhodnutí o přestupu určí započítanou dobu studia.

§21

Započítání zkoušek

1. Studentovi, který byl přijat ke studiu studijního programu na fakultu a již v minulosti na této fakultě studoval nebo studoval na jiné fakultě ČVUT popřípadě na jiné vysoké škole v České republice nebo v zahraničí, může na základě jeho žádosti děkan povolit započítání (uznání) úseku studia (semestr, akademický rok nebo blok), pokud od jejich splnění neuplynulo více než pět let. Děkan může na základě žádosti studenta rozhodnout o započítání (uznání) jednotlivých předmětů.
2. Studentovi, kterého ČVUT vysílá ke studiu na zahraniční vysokou školu, se uznávají předměty a kredity získané na této zahraniční škole pokud odpovídají obsahu předmětů jeho studijního programu. O uznání rozhoduje děkan.

ČÁST TŘETÍ
ZAKONČENÍ BLOKU (ETAPY) STUDIA

§22

Zakončení bloku (etapy) studia

1. Bloky (etapy) studia jsou definovány v §2 odst.3.
2. Student je povinen zakončit blok (etapu) studia ve lhůtách podle §3 odst.1 a odst.4 a §26 odst.2 c).
3. Zakončení bloku (etapy) studia se provádí formou kontroly výsledků bloku (etapy) studia.

§23

Kontrola výsledků bloku (etapy) studia

1. Aby mohl student zakončit blok (etapu) studia, musí se písemně přihlásit na studijním oddělení ke kontrole výsledků bloku (etapy) studia nejpozději do 31.7. příslušného akademického roku, kdy mu končí doba pro kontrolu bloku (etapy).
2. Pro úspěšné zakončení bloku (etapy) studia musí student splnit tyto podmínky:
   1. musí mít složeny všechny zápočty, klasifikované zápočty a zkoušky z  předmětů předepsaných studijním plánem bloku (etapy) studia,
   2. musí dosáhnout za první blok (etapu) studia i za celé studium váženého studijního průměru (odst.3) do 2,50 včetně.
3. Vážený studijní průměr se počítá jako vážený průměr známek ze zkoušek a klasifikovaných zápočtů, přičemž váhy odpovídají počtu kreditů. U předmětů uzavřených zkouškou i zápočtem se kredity odpovídající zápočtu započítávají do váhy zkoušky.
4. Pokud by student z předmětů předepsaných studijním plánem nedosáhl při kontrole výsledků studia váženého studijního průměru do 2,50 včetně, může:
   1. si zapsat nad povinný rozsah kreditů další volitelné předměty; o započítání těchto předmětů do kontroly studia rozhoduje děkan,
   2. z předmětů studijního plánu bloku (etapy) studia zakončených pouze zápočtem, vykonat zkoušku, pokud se zkouškou vyučující souhlasí.
5. Výsledky zkoušek nebo klasifikovaných zápočtů podle odst.4 se studentovi započítávají do váženého studijního průměru jen na základě písemné žádosti studenta podané jako součást přihlášky ke kontrole výsledků studia (odst.1).
6. Pokud si chce student pro kontrolu výsledků studia zlepšit hodnocení z  předmětu, který již ukončil, může si předmět zapsat znovu. Při kontrole výsledků studia se mu počítá ta známka, kterou uvede na písemné přihlášce.
7. Pokud student ve lhůtách dle §3 odst.1 a odst.4 od prvního zápisu na studijní obor nezakončí úspěšně blok (etapu) studia, tj. nepřihlásí se ke kontrole výsledků bloku (etapy) studia nebo podmínky kontroly nesplnil, je mu studium ukončeno dle §19 odst.1 d, f.
8. Správnost studijních výsledků uvedených v přihlášce ke kontrole výsledků studia kontroluje studijní oddělení. Úspěšné zakončení prvního bloku (etapy) studia zapíše studentovi do výkazu o studiu.

ČÁST ČTVRTÁ
STÁTNÍ ZÁVĚREČNÁ ZKOUŠKA (SZZ)

§24

Cíl a rozsah státní závěrečné zkoušky

1. Studium na fakultě se ukončuje vykonáním státní závěrečné zkoušky (dále jen SZZ), jejíž součástí je také obhajoba diplomové (bakalářské) práce.
2. Státní závěrečnou zkouškou se ověřuje, zda student získal komplexní vědomosti a dovednosti požadované studijním plánem studijního oboru a je připraven k  výkonu povolání.
3. Diplomovou (bakalářskou) prací a její obhajobou se ověřuje, zda je absolvent schopen uplatňovat získané komplexní vědomosti a dovednosti při řešení úkolů příslušného oboru v praxi.

§25

Skladba státní závěrečné zkoušky

1. Hodnocení státní závěrečné zkoušky se skládá z:
   1. hodnocení obhajoby diplomové (bakalářské) práce,
   2. hodnocení ústní části SZZ.
2. Státní závěrečnou zkoušku koná student před zkušební komisí pro SZZ.

§26

Podmínky připuštění k SZZ

1. Student je povinen se k SZZ písemně přihlásit nejpozději 30 dní před termínem SZZ na studijním oddělení fakulty.
2. Státní závěrečnou zkoušku může skládat student, který splnil následující podmínky:
   1. je studentem fakulty stavební,
   2. zakončil úspěšně první blok (etapu) studia,
   3. složil všechny zápočty, klasifikované zápočty a z předmětů předepsaných studijním plánem zkoušky druhého bloku (etapy) studia nejpozději 30 dní před termínem SZZ,
   4. za celé studium (první i druhý blok studia) dosáhl váženého studijního průměru do 2,50 včetně (výpočet viz §23, odst.3),
   5. předložil v termínu diplomovou (bakalářskou) práci (§28, odst.3).

§27

Zkušební komise pro státní závěrečné zkoušky

1. Zkušební komise pro SZZ je minimálně pětičlenná a skládá se z předsedy, místopředsedy a členů. V jednom studijním programu (studijním oboru) lze zřídit více komisí.
2. Předsedu, místopředsedu a členy komise jmenuje a odvolává děkan fakulty stavební z profesorů, docentů a dalších odborníků schválených vědeckou radou fakulty. Členy komise jsou též významní odborníci v daném oboru jmenovaní MŠMT ČR.

§28

Diplomová a bakalářská práce

1. Témata diplomových nebo bakalářských prací vycházejí z potřeb praxe nebo z plánu vědeckovýzkumné činnosti kateder. Jejich zaměření, rozsah a náročnost jsou diferencovány u magisterského a bakalářského studia. Témata vypisují vedoucí kateder nejpozději do termínu určeného oborovým proděkanem v počtu odpovídajícím kapacitě katedry.
2. Za organizaci přihlášek na témata diplomových nebo bakalářských prací odpovídá oborový proděkan.
3. Vedoucí diplomových nebo bakalářských prací, konzultanty, zásady vypracování těchto prací, kritéria jejich hodnocení a termíny odevzdání, jakož i další náležitosti určuje vedoucí katedry podle pokynů děkana fakulty.
4. Nejpozději 14 dní před termínem odevzdání diplomových nebo bakalářských prací určí vedoucí katedry oponenta diplomové nebo bakalářské práce z vědeckovýzkumných pracovníků, nebo z odborníků z praxe, nebo z akademických pracovníků, kteří působí v příslušném studijním oboru.
5. Studentovi, který včas neodevzdal diplomovou nebo bakalářskou práci a jeho omluvu děkan přijal, určí děkan náhradní termín. Neuzná-li děkan omluvu, je obhajoba diplomové nebo bakalářské práce hodnocena stupněm nevyhověl a student nemůže konat ani ústní část SZZ.

§29

Příprava státní závěrečné zkoušky

1. SZZ se konají v termínech určených děkanem.
2. Vedoucí diplomové nebo bakalářské práce hodnotí a klasifikuje diplomovou nebo bakalářskou práci studenta podle §31 odst.1 a hodnocení diplomové nebo bakalářské práce odevzdá vedoucímu katedry. Oponent vypracuje posudek o diplomové nebo bakalářské práci studenta, v němž ji zhodnotí a klasifikuje podle §31 odst.1, a posudek odevzdá vedoucímu katedry.
3. Vedoucí katedry umožní studentovi nejpozději tři dny před termínem SZZ, aby se seznámil s hodnocením diplomové nebo bakalářské práce vedoucím diplomové nebo bakalářské práce a s oponentským posudkem.

§30

Průběh státní závěrečné zkoušky

1. Státní závěrečná zkouška je veřejná. Průběh SZZ řídí a za činnost komise odpovídá předseda komise.
2. SZZ lze konat za přítomnosti nadpoloviční většiny členů komise včetně předsedy komise nebo místopředsedy komise.
3. SZZ se zahajuje obhajobou diplomové (bakalářské) práce. Při obhajobě diplomové (bakalářské) práce se student vyjádří k připomínkám uvedeným v hodnocení diplomové (bakalářské) práce vedoucím diplomové (bakalářské) práce a v oponentském posudku a odpovídá na otázky.
4. Ústní částí SZZ se prověřují komplexní znalosti studijního oboru v návaznosti na diplomovou (bakalářskou) práci. Ústní část SZZ se skládá ze tří tematických okruhů, povinných a volitelných. Jejich skladbu pro každý studijní obor vyhlašuje děkan fakulty.
5. SZZ se koná zpravidla v jednom dni. O průběhu SZZ se vyhotoví zápis, který podepíše předseda a další přítomní členové komise.

§31

Klasifikace

1. Obhajoba diplomové (bakalářské) práce a ústní část SZZ se klasifikují známkami "výborně", "velmi dobře", "dobře", nebo hodnocením "nevyhověl". Obhajobu diplomové (bakalářské) práce klasifikuje komise s přihlédnutím ke klasifikaci diplomové (bakalářské) práce vedoucím diplomové (bakalářské) práce a oponentem. Výslednou známku státní závěrečné zkoušky stanoví komise s přihlédnutím k hodnocení jejich částí.
2. Je-li některý z tematických okruhů ústní části SZZ hodnocen stupněm nevyhověl, je celá ústní část SZZ hodnocena stupněm nevyhověl. Pokud byla hodnocena ústní část SZZ stupněm "nevyhověl", nebo pokud byla obhajoba diplomové (bakalářské) práce hodnocena stupněm "nevyhověl", celkový výsledek SZZ je hodnocen stupněm "nevyhověl".
3. O klasifikaci podle odst.1, jakož i o klasifikaci celkového výsledku studia podle §32 rozhoduje komise hlasováním na neveřejném zasedání v den konání SZZ. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy komise. Rozhodnutí komise vyhlásí předseda veřejně v den konání SZZ. Pokud se SZZ konala ve více dnech, rozhodování o klasifikaci podle odst.1 se uskuteční v den, v němž se konala příslušná část SZZ. Rozhodnutí o celkovém výsledku studia (§32 odst.2) se vyhotoví a předseda komise je vyhlásí v den, v němž se konala poslední část SZZ.

§32

Celkový výsledek studia

1. Celkový výsledek studia se skládá z:
   1. hodnocení výsledků všech zkoušek a klasifikovaných zápočtů z předmětů předepsaných studijním plánem povinně zakončených zkouškou nebo klasifikovaným zápočtem,
   2. hodnocení výsledků zkoušek a klasifikovaných zápočtů z volitelných předmětů, které si student zapsal nad předepsaný počet kreditů a výsledků zkoušek z předmětů studijního plánu, u nichž není zkouška povinná, pokud tyto výsledky student uvedl v žádosti o kontrolu (§23 odst.4 a 5),
   3. hodnocení SZZ, a to jak obhajoby diplomové (bakalářské) práce, tak i ústní části SZZ.
2. Celkový výsledek studia se hodnotí takto: "prospěl s vyznamenáním", "prospěl", nebo "neprospěl". Studium prospěl s vyznamenáním absolvuje student, který z předmětů uvedených v odst.1 a, b dosáhl váženého studijního průměru do 1,50 včetně (výpočet váženého studijního průměru viz §23, odst.3), v průběhu studia byl nejvýše z jednoho předmětu klasifikován známkou "dobře" a jeho celkový výsledek SZZ byl klasifikován známkou "výborně", tj. při obhajobě diplomové (bakalářské) práce i ústní části státní zkoušky byl klasifikován známkou "výborně".

§33

SZZ v náhradním termínu nebo její opakování

1. Student, který se nedostavil k SZZ nebo k opakování SZZ nebo její části konané v termínu, na který se přihlásil a jeho neúčast byla omluvena, určí děkan náhradní termín konání SZZ.
2. K SZZ v náhradním termínu nebo k jejímu opakování se musí student přihlásit písemně na studijním oddělení fakulty nejpozději 30 dní před termíny těchto zkoušek, které vyhlašuje děkan .
3. Studentovi může povolit děkan opakování zkoušky nejdříve po třech měsících ode dne, kdy konal nebo měl konat SZZ, jestliže
   1. neodevzdal diplomovou (bakalářskou) práci ani v náhradním termínu nebo
   2. se nedostavil v určeném termínu k SZZ a svoji neúčast do pěti kalendářních dnů po tomto termínu neomluvil nebo
   3. byl u ústní části SZZ hodnocen stupněm "nevyhověl" nebo
   4. neobhájil diplomovou (bakalářskou) práci.
4. Student, který byl u ústní části SZZ hodnocen stupněm "nevyhověl" nebo neobhájil diplomovou (bakalářskou) práci, opakuje jenom příslušnou část SZZ, tj. pouze ústní část SZZ nebo pouze obhajobu diplomové (bakalářské) práce. Pokud byla obhajoba diplomové (bakalářské) práce hodnocena stupněm "nevyhověl", rozhodne zkušební komise zda, je podmínkou pro opakování státní závěrečné zkoušky i vypracování nové bakalářské nebo diplomové práce. Další opakování SZZ se nepovoluje.
5. Pokud student ani v náhradním termínu (§28, odst.5) neodevzdal diplomovou (bakalářskou) práci nebo se v určeném termínu nedostavil k SZZ a neodevzdání diplomové (bakalářské) práce nebo neúčast do pěti kalendářních dnů po určeném termínu neomluvil, je hodnocen stupněm "nevyhověl".

ČÁST PÁTÁ
ŘÁDNÉ UKONČENÍ STUDIA A VYSOKOŠKOLSKÉ DIPLOMY

§34

1. Studium na fakultě stavební se řádně ukončuje státní závěrečnou zkouškou, jejíž součástí je u magisterského studia obhajoba diplomové, u bakalářského studia obhajoba bakalářské práce.
2. Ukončením studia podle odst.1 se studenti stávají absolventy ČVUT fakulty stavební a získávají vysokoškolské vzdělání. Absolventům oborů magisterských programů se přiznává titul "inženýr" (ve zkratce "Ing." uváděné před jménem), absolventům bakalářských programů se přiznává titul "bakalář" (ve zkratce "Bc." uváděné před jménem).
3. Dokladem o řádném ukončení studia a o získání příslušného akademického titulu je vysokoškolský diplom, který absolventům s uvedením studijního programu a oboru studia vydává ČVUT spolu s vysvědčením o státní závěrečné zkoušce.
4. Absolventům, kteří ukončili studium s vyznamenáním (§32, odst.2) vydá ČVUT diplom s vyznamenáním.
5. Požádá-li o to absolvent, bude mu vystaven doklad o vykonaných zkouškách s uvedením získaných kreditů, potvrzení o absolvování modulu a dodatek k diplomu (§57 odst.7 zákona č.111/1998 Sb.).

II. DOKTORSKÉ STUDIUM

§35

1. Pro doktorské studium platí Studijní a zkušební řád pro studenty Českého vysokého učení technického v Praze.
2. Studijní plány upřesňují oborové rady doktorských programů.
3. Doktorské studium obsahuje povinnost složení dvou zkoušek z cizích jazyků. Platí od akademického roku 1999/2000.

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§36

1. Tato vyhláška byla projednána Akademickým senátem FSv dne 2.6.1999.
2. Tato vyhláška nabývá účinnosti od akademického roku 1999/2000.

V Praze, dne 14.června 1999

Doc. Ing. Ladislav Lamboj, CSc.
děkan

---

PŘÍLOHA K VYHLÁŠCE O STUDIU NA ČVUT FAKULTĚ STAVEBNÍ

Citace ze zákona č.111/1998 Sb. o vysokých školách §68, týkající se rozhodování o právech a povinnostech studentů:

§68

1. Na rozhodování o právech a povinnostech studenta se nevztahují obecné předpisy o správním řízení. Rozhodnutí musí být vydáno do 30 dnů ode dne přijetí žádosti nebo oznámení předmětné skutečnosti.
2. O rozhodnutí o právech a povinnostech studenta musí být student prokazatelným způsobem uvědoměn. Rozhodnutí se vyznačuje do dokumentace o studentech vedené vysokou školou nebo její součástí, na které je student zapsán.
3. Rozhodnutí ve věcech:
   1. povolení mimořádného opravného termínu zkoušky, pokud takovou možnost připouští studijní a zkušební řád,
   2. povolení opakovat část studia uvedenou v §52 odst.1, pokud takovou možnost připouští studijní a zkušební řád,
   3. povolení přerušit studium,
   4. uznání zkoušek a předepsání rozdílových zkoušek,
   5. přiznání stipendia,
   6. nesplnění požadavků podle §56 odst.1 písm.b),
   7. disciplinárního přestupku,
   8. vyloučení ze studia podle §67
   musí být vyhotoveno písemně, musí obsahovat odůvodnění a poučení o možnosti podat žádost o přezkoumání a musí být studentovi doručeno do vlastních rukou. Případný způsob náhradního doručení ve věcech uvedených v písmenech a) až e) může stanovit vnitřní předpis vysoké školy nebo její součásti.
4. Student může do 30 dnů ode dne, kdy mu bylo rozhodnutí podle odstavce 3 doručeno, požádat o přezkoumání rozhodnutí; zmeškání této lhůty lze ze závažných důvodů prominout. Žádost se podává orgánu, který rozhodnutí vydal. Jestliže je tímto orgánem děkan, může sám žádosti pouze vyhovět a rozhodnutí změnit nebo zrušit, jinak ji předá k rozhodnutí rektorovi. Rektor změní nebo zruší rozhodnutí, které bylo vydáno v rozporu se zákonem, vnitřním předpisem veřejné vysoké školy nebo její součásti. Rozhodnutí o disciplinárním přestupku a o vyloučení ze studia podle §67 zruší i v případě, že dodatečně vyšly najevo skutečnosti, které by odůvodňovaly zastavení řízení.
5. Orgány veřejné vysoké školy nebo její součásti přijmou v návaznosti na rozhodnutí podle odstavce 4 v případě potřeby taková opatření, aby práva studenta byla obnovena a následky, které vadné rozhodnutí způsobilo, byly odstraněny nebo alespoň zmírněny.