Studenti Fakulty stavební ČVUT pomohou při záchraně a obnově vyšebrodského kláštera

Studenti Fakulty stavební ČVUT pomohou při záchraně a obnově vyšebrodského kláštera

Fakulta stavební ČVUT v Praze, Cisterciácké opatství Vyšší BrodSpolek přátel kláštera ve Vyšším Brodě uzavřely 18. července 2026 Memorandum o vzájemné spolupráci, jehož cílem je podpora záchrany, obnovy a dalšího rozvoje areálu vyšebrodského kláštera – národní kulturní památky mimořádného státního i evropského významu. Klášter každoročně navštíví přibližně 30 tisíc lidí a uchovává mimo jiné Závišův kříž, jednu z nejcennějších sakrálních památek v Evropě.

Memorandum bylo slavnostně podepsáno přímo v klášteře děkanem Fakulty stavební ČVUT prof. Petrem Konvalinkou, konventuálním převorem opatství P. Justinem Janem Berkou a předsedkyní Spolku přátel kláštera prof. Věrou Adámkovou. Součástí spolupráce bude také zapojení studentů Fakulty stavební ČVUT, kteří budou moci absolvovat praktickou výuku přímo na projektech obnovy klášterního areálu a zpracovávat zde témata bakalářských, diplomových i disertačních prací.

Spolupráce s odborníky a studenty fakulty se zaměří na odborné, technické i administrativní konzultace, přípravu projektů, výměnu informací, koordinaci postupů a hledání možností financování budoucích záchranných prací. Čím více rukou se zapojí, tím bude mít naše dílo větší úspěch. Chceme, aby vyšebrodský klášter byl opět perlou jižních Čech, jak tomu bylo do roku 1950,“ uvedl převor Justin Berka. Děkan Fakulty stavební ČVUT prof. Petr Konvalinka zdůraznil, že areál nabízí studentům mimořádnou příležitost a že věří v dlouhodobé partnerství: „Naší snahou je, aby práce a výstupy našich studentů nacházely skutečné uplatnění v praxi. Areál vyšebrodského kláštera představuje místo s mimořádným potenciálem, a proto si velmi vážím příležitosti, že se naši studenti mohou aktivně podílet na jeho obnově.“

Vyšebrodský klášter je jediným živým mužským cisterciáckým klášterem v České republice a zároveň jednou z nejvýznamnějších národních kulturních památek. Od svého založení Vokem z Rožmberka v roce 1259 si zachoval kontinuitu cisterciácké tradice i mimořádně cenný soubor raně gotické architektury, středověkého vodního inženýrství a pozdějších barokních i novodobých stavebních úprav. Díky vysoké míře autenticity představuje jedinečné prostředí pro stavební výzkum, diagnostiku historických konstrukcí i ověřování moderních metod obnovy památek.  Během 20. století klášter prošel dramatickým obdobím, v roce 1950 byl zrušen komunistickým režimem a jeho řeholníci byli nuceni odejít. Obnoven byl po roce 1990 a cisterciáci od té doby postupně navracejí areálu jeho historickou podobu i duchovní život.

Za obsah odpovídá: prof. Ing. Petr Konvalinka, CSc., FEng.