V České republice existuje více než 40 tisíc nemovitých kulturních památek, z nichž je velký počet v havarijním stavu. Tyto objekty vyžadují vzhledem ke své památkové povaze vyšší náklady na sanace a údržbu než běžné objekty, zároveň však bývá v jejich případě obtížné stanovit, s jakou částkou je potřeba počítat, aby obnova a údržba mohla být efektivně zajištěna. Včasná a správně provedená údržba by přitom dokázala výrazně prodloužit životnost těchto objektů a snížit náklady na jejich provoz a budoucí opravy. Software Monurev umožní vlastníkům těchto objektů na základě zadaných informací získat co nejpřesnější odhad plánovaných nákladů pro jejich obnovu. Software byl vyvinut na Fakultě stavební ČVUT v Praze, je určen pro vlastníky a správce nemovitých kulturních památek – jednotlivce, kraje, města a obce – a k dispozici je zdarma.

„Název Monurev vznikl z anglických slov Monuments a Revitalisastion, což je spojení pojmů kulturní památka a revitalizace,“ vysvětluje doc. Daniel Macek z Katedry ekonomiky a řízení ve stavebnictví Fakulty stavební ČVUT, který software vyvinul. Software přitom vychází z již dříve na fakultě vyvinuté aplikace, která se zabývala problematikou plánování údržby a obnovy stavebních objektů. Software Monurev je však na míru uzpůsoben pro potřeby správy nemovitých kulturních památek a zohlednění jejich specifik.

„Až doposud neměli vlastníci či správci nemovitých kulturních památek žádný sofistikovaný nástroj pro odhad nákladů jejich údržby a obnovy. Potřebnou částku tak mohli buď jen odhadovat na základě vlastních zkušeností, nebo mohli vyjít z podrobného průzkumu objektu, který si nechali zajistit zkušeným odborníkem přes péči o historické objekty,“ vysvětluje výchozí situaci při vývoji softwaru doc. Daniel Macek.

Monurev využívá databázi typových objektů a umožňuje získat z minima uvedených informací co nejpřesnější odhad plánovaných nákladů. „Uživatel si v nabídce vybere typový objekt, který nejvíce odpovídá objektu, pro který chce vytvořit plán údržby a obnovy, například typ fara.  V nabídce přitom má 74 typových objektů. Poté je nutné do sytému zadat základní měrné parametry objektu, což je sklon střechy, počet podlaží, výška, šířka, délka a nadzemní výška objektu. Pro bližší specifikaci stavu objektu se zadává i rok výstavby. Na základě uvedených dat se vygeneruje předpokládaná skladba konstrukčních prvků, které se u daného typového objektu nejčastěji vyskytují a pro každý prvek je uvedena informace, kdy ho bude potřeba obnovit nebo zda bude stačit jeho údržba, a jaké náklady na to budou potřebné,“ popisuje doc. Daniel Macek.

Se softwarovým výstupem lze i dále pracovat. „Uživatel může vstoupit do editace detailu vygenerovaného modelu objektu, takže může například odstraňovat a přidávat vygenerované konstrukční prvky, měnit jejich výměry, jednotkové ceny obnovy a údržby a upřesnit aktuální stav opotřebení příslušného konstrukčního prvku,“ dodává doc. Daniel Macek.

Software Monurev vznikl v rámci projektu MK ČR NAKI „Udržitelná správa stavebních objektů kulturního dědictví“ č.: DG18P02OVV012. „Na projektu pracoval tým naší katedry spolu s odborníky z Kloknerova ústavu ČVUT, kteří zajišťovali odbornou stránku z pohledu praktického provádění údržby a obnovy historických objektů. Šlo o pětiletý projekt, který byl řešen v letech 2018–2022, v jeho rámci bylo proto i nutné průběžně indexovat ceny v závislosti na inflaci,“ uvádí prof. Renáta Schneiderova Heralová z Katedry ekonomiky a řízení ve stavebnictví Fakulty stavební ČVUT, která celý projekt vedla.

Monurev představuje ojedinělý software. „Při vytváření rešerše na toto téma jsme na nic obdobného nenarazili jak v České republice, tak ani v Evropě. Na mezinárodních konferencích jsme na něj získali velmi pozitivní ohlas a v dané chvíli již spolupracujeme například s odborníky ze Slovenska a Polska, kteří také hledali řešení této problematiky,“ říká závěrem doc. Daniel Macek z Fakulty stavební ČVUT v Praze.

Software Monurev je na webu https://monurev.fsv.cvut.cz/, k dispozici je zdarma, uživatelský přístup lze získat na vyžádání.