Fakulta stavební ČVUT se prezentovala na akci Armáda na náplavce autonomním prostředkem pro provádění pyrotechnického průzkumu

Fakulta stavební ČVUT se prezentovala na akci Armáda na náplavce autonomním prostředkem pro provádění pyrotechnického průzkumu

20. května proběhla v Praze na Rašínově nábřeží akce Armáda na Náplavce, která nabídla veřejnosti nejen přehlídku vojenské techniky a dynamických ukázek, ale také důstojnou připomínku 80. výročí konce druhé světové války.

Především však šlo o dialog mezi občany a ozbrojenými silami, jehož cílem bylo představit moderní armádu v novém světle a ujistit veřejnost o jejím pevném odhodlání chránit bezpečnost naší krásné republiky i v dnešní turbulentní době.

Mezi vystavovateli nemohlo chybět ani České vysoké učení technické v Praze (ČVUT) – instituce, jejíž kořeny sahají až do počátku 18.století, kdy byla založena z iniciativy vojenského fortifikačního inženýra Christiana Willenberga.

Fakulta stavební ČVUT se na akci prezentovala prototypem autonomního prostředku PYRO TAROS Explorer, který je vyvíjen v rámci výzkumného projektu VB01000057. Autonomní prostředek pro provádění pyrotechnického průzkumu v extrémně nebezpečných oblastech. Projekt je financován Ministerstvem vnitra České republiky v rámci programu SECTECH, jehož cílem je podpora vývojových, testovacích a evaluačních aktivit v oblasti bezpečnosti státu a jeho občanů.

Na realizaci tohoto projektu spolupracují tři instituce:

  • Vojenský opravárenský podnik Nový Jičín
    Ing.Ladislav Lipový
  • Univerzita obrany – Fakulta vojenských technologií
    plk. gšt. doc. Ing. Jan Mazal, Ph.D.,
  • ČVUT v Praze – Fakulta stavební
    Ing. Alexander Ilkström Kravcov, Ph.D.

 

Tým se zaměřuje na vývoj pokročilých funkcionalit, včetně:

  • automatizace procesů pyrotechnického průzkumu
  • autonomního manévrování v zamořených oblastech dle aktuální taktické situace
  • automatizované detekce výbušnin a munice
  • vzdáleného dohledu nad průzkumem prostřednictvím řídicího systému mise
  • integrace pokročilých senzorů včetně rentgenové technologie – s možností rotačních snímků objektů do 8 kg a jejich 3D modelování
  • vizualizace vnitřní struktury nebezpečných objektů pomocí Radonovy transformace, využitelné při vývoji nových obranných materiálů
  • budování referenční databáze pro rychlou automatizovanou identifikaci nalezené munice